Ztotožnění průběhu je jednou z metod jak zlepšit čitelnost mapy, často zároveň vede ke snížení jejího grafického zaplnění. V menších měřítcích se kresby obou prvků k sobě přibližují natolik, že drobné oscilace v jejich průběhu jsou patrné, nepřinášejí přidanou či důležitou informaci a působí rušivě. Ke ztotožnění průběhu kartograf přistupuje u prvků, které mají ve své části podobný průběh. Je typické u prvků, jejichž kresba není v terénu přesně ohraničena, případně nejsou z hlediska účelu mapy jejich tvar a polohová přesnost podstatné. Typickým příkladem prvky, na který je uplatňována, jsou liniové prvky mikroreliéfu. Při realizaci rozlišujeme prvek hlavní, respektive vodící a prvek závislý . Průběh vodícího prvku zůstává nezměněn, naopak průběh prvku závislého je mu přizpůsoben.

Z grafického hlediska rozlišujeme čtyři varianty ztotožnění:

• ztotožnění průběhu linie
• ztotožnění průběhu hrany kresby
• ztotožnění průběhu linie na dotyk
• ztotožnění průběhu linie s rozestupem

# Použitelné algoritmy

Z dostupných knihoven je oblast ztotožnění průběhu částečně řešena na platformě ESRI ArcGIS. Je zde dostupná poměrně pokročilá funkcionalita pro ztotožnění průběhu, určená pro začištění vektorových dat velkého měřítka. Je schopna precizně ztotožnit průběh kresby tam, kde závislý element vede v celém svém průběhu podél elementu hlavního. Detaily řešení jsou patrné z obrázku a je možné je beze zbytku využít ve vlastním řešení. Funkcionalita je interaktivně umístěna do sady nástrojů Conflation Toolbox a je dostupná v prostředí ArcPy.

Dále je dostupná funkcionalita pro výpočet tzv. Hausdorfovy vzdálenosti, která umožňuje vyčíslit míru podobnosti dvou geometrií. Blíže viz například dokumentace PostGIS.

# Řešení úlohy

Ztotožnění průběhu kreseb je potřeba řešit v kontextu celého prvku a zejména vzít v úvahu zachování tvaru kresby.

Tento typ úloh se obvykle řeší stanovením dvou prahových hodnot. Vodící objekt je znázorněn modře, závislý objekt znázorňují šedé hrany a jeho vrcholy - šedá kolečka. Kresba objektu je částečně ve vzdálenosti menší než zelená zóna (buffer). Dále definujeme, co je pro nás ještě rušivá odchylka a co už ne, což je znázorněno žlutou vzdáleností T.

1. Modré body závislého objektu uvnitř zelené zóny se odsunou nebo smažou vždy a nahradí částí okraje zóny.
2. To samé je aplikováno i na další body závislého objektu, které splňují podmínku, že leží ve žluté zóně a zároveň mezi nimi a nějakým modrým bodem není žádný bod mimo žlutou zónu. Ty jsou na obrázku ty označené černým křížkem.
3. Na ukázce vlevo jsou body ve žluté zóně, které křížkem označeny nejsou – s těmi se nic dělat nebude, protože nesplňují druhou část podmínky.
4. Úseky s modrými body a s body označenými černým křížkem nahradíte částí okraje zóny. Tím vyřešíme vše, co je blíž vodícímu prvku než je stanovená hodnota a zároveň vyřešíme i malé oscilace, tj. oscilace menší než hodnota T na druhou stranu kresby.
5. To co je ve větší vzdálenosti, zůstane netknuté.
6. Výsledkem řešení je potom růžová linie.

Diskuze * https://github.com/raugustyn/TB04CUZK001_KnowledgeDiscussions/issues/256">Strukturální vzor