Seznam sborníků a výročních zpráv

Výroční zpráva VÚGTK za rok 1998

VÚGTK


VÚGTK 39 972

Geodezie a geodynamika

Zdiby: VÚGTK, 1999. - S.15-25.


V roce 1998 byla práce útvaru Geodezie a geodynamiky zaměřena především na řešení vědeckého projektu Časové změny geodetických bodových polí, na speciální práce pro organizace resortu ČÚZK, na zabezpečení vědeckých pozorování na Geodetické observatoři Pecný v rámci mezinárodních vědeckých služeb, na činnost mezinárodních analytických center, na účast v mezinárodních projektech a výkon vědeckých funkcí v mezinárodních organizacích. Činnost útvaru byla financována formou institucionálních prostředků a účelové dotace, poskytnutých Radou vlády pro vědu a technologie prostřednictvím ČÚZK, účelových dotací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky na řešení mezinárodních projektů, formou grantu Grantové agentury ČR a byla rovněž podporována grantem EU na řešení dvou mezinárodních projektů, v rámci programu projektu INCO-COPERNICUS.

1. Stálá pozorování GPS na permanentní stanici Mezinárodní služby IGS pro geodynamiku

Provoz stanice IGS byl zajištěn standardním způsobem, data stálých pozorování byla přenášena do regionálního centra CEI v Graz (Rakousko) a odtud dále do regionálního centra IGS v BKG Frankfurt am Main. Podle týdenních hodnocení, prováděných IGS Central Bureau, jsou data stanice obvykle hodnocena nejvyššími známkami (9, 10) co do kvality a kvantity, pouze charakteristika latency, která udává rychlost doručení dat, bývá někdy nižší v důsledku použité trasy přenosu.

17. listopadu 1998 byla zahájena realizace pilotního projektu poskytování dat ze stanic EUREF permanentní sítě GPS v intervalech 1 hodiny, kterého se zatím účastní pouze 7 evropských stanic. To si vyžádalo zcela přepracovat strukturu programů řídících tok dat stanice GOPE (viz VZ č. 989/98).

2. Práce lokálního analytického centra EUREF na GOPE

Lokální analytické centrum EUREF provádělo zpracování přiděleného souboru 13 permanentních evropských stanic podle specifikací mezinárodního koordinátora. Týdenní řešení ve formátu SINEX byla pravidelně odesílána do analytického centra CODE v Bernu, vytvářejícího kombinované řešení. Subsíť zpracovávaných stanic zůstala po celý rok 1998 nezměněna především z důvodů kapacity výpočetní techniky. Tento problém bude v blízké budoucnosti vyřešen, což povede k rozšíření počtu zpracovávaných stanic sítě v rámci GOPE. Významné informace o zpracování byly zpřístupňovány v průběhu roku na WWW domovské stránce s URL: http://gama.fsv.cvut.cz/euref. Výsledky byly rovněž využity pro vědecké analýzy a odhady pohybů souboru stanic, které byly prezentovány na XXIII. Valném shromáždění EGS v Nice v dubnu 1998 (viz kapitola "Časové změny geodetických bodových polí"). Centrum rovněž přispělo do společné výroční zprávy IGS za rok 1997.

V rámci analytického centra GOPE je od počátečního termínu pilotního projektu poskytování dat ze stanic EUREF v intervalech 1 hodina testována metoda okamžitého vyhodnocení výsledků s přihlédnutím k aplikacím v meteorologii. Jelikož oficiální zajištění této druhé části projektu (zpracování dat) zatím výrazně nepokročilo a nejsou dosud známy odpovědi na některé zásadní otázky ohledně formy produkovaných výsledků, obecných požadavků na zpracovatele a sjednocení základních rysů zpracování, lze tuto dosavadní činnost považovat pouze za přípravné a testovací práce.

Do konce roku 1998 bylo možné se věnovat především řešení a testování metody spolehlivého a včasného získání dat z počítačové sítě, dále byla navržena a realizována základní struktura kroků pro zpracování napsáním potřebných skriptů pro prostředí automatického systému zpracování v rámci Bernese GPS software a ověřována v průběžném automatickém zpracování. Dále se vývoj soustředuje na specifika této metody zpracování a hledání maximálně vhodné strategie vzhledem k požadavkům pro účely meteorologie (tj. sledování obsahu vodních par v atmosféře).

3. Kontinuální měření gravimetry na stanici GOPE v r. 1998

Po celý rok 1998 pokračovala na stanici Pecný digitální reGIStrace slapových variací tíhového zrychlení gravimetrem Askania Gs 15 č.228 (ve spolupráci s ČVUT). Gravimetr je od prvního čtvrtletí r. 1997 vybaven analogovou zpětnou vazbou. Od 1.11.1997, kdy byla po nezbytných zkušebních měřeních reGIStrace signálu gravimetru opatřeného touto zpětnou vazbou zahájena, pracuje s jednou výjimkou bez závad. V říjnu 1998 byla reGIStrace slapového signálu narušena selháním klimatizačního zařízení na slapové stanici. Při opravě tohoto zařízení došlo také k jeho podstatné modernizaci. Zásluhu na kvalitním chodu má bezesporu digitalizace záznamu a zajištění dodávky elektrického proudu přes kvalitní měniče. Digitalizace kromě toho také přinesla zvýšení přesnosti záznamu. Další zpřesnění výsledků lze očekávat i od současné reGIStrace, protože zpětná vazba by měla eliminovat nelinearitu citlivého systému gravimetru a změny měřítka záznamu s časem. Data reGIStrace byla v měsíčních úsecích průběžně analyzována a sledována kvalita měření a vývoj parametrů d a k jejich střední chyby a střední chyby jedné ordináty. Měření vykazuje vysokou vnitřní přesnost a hodnoty parametrů s se poměrně rovnoměrně zmenšují. V prvním čtvrtletí r.1998 byla též zpracována všechna zkušební měření gravimetru se zpětnou vazbou a získané konstanty aparatury jsou nyní používány pro slapové analýzy naměřených dat. V prosinci 1998 a lednu 1999 budou znovu určovány konstanty aparatury a provedena globální analýza ročního měření gravimetru s analogovou zpětnou vazbou. Ze zkušebních měření, která se konala v r.1997 před uvedením aparatury se zpětnou vazbou do nepřetržitého provozu, bylo zřejmé, že teplo, které vzniká při kompenzaci výchylky vahadla gravimetru el. proudem v Helmholtzových cívkách, má vliv na ordináty záznamu (nikoliv však na měřítko). Proto bylo zkonstruováno zařízení, které zajistí kompenzaci tohoto teplotního efektu (zařízení je popsáno v technické zprávě z r. 1996). Toto kompenzační zařízení i s novou digitální zpětnou vazbou bylo dokončeno v prosinci 1998 a předpokládá se, že po nezbytných zkouškách a úpravách reGIStračního programu, bude koncem ledna 1999 uvedeno do zkušebního provozu.

V rámci příprav na absolutní měření tíže na GO Pecný (projekt UNIGRACE) bylo gravimetrem LCR 137 částečně proměřeno pole tíhových gradientů nad absolutním bodem a měřena mikrosíť v okolí absolutního bodu.

Pokračovala také reGIStrace pomocných dat (teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu a výšky hladiny spodní vody). V listopadu 1998 bylo modernizováno měření výšky hladiny spodní vody, kapacitní snímač byl nahrazen tlakovým.

4. Astronomická pozorování

Na Geodetické observatoři Pecný v Ondřejově pokračovala pozorování staničním cirkumzenitálem VÚGTK 100/1000. Jeho výsledky slouží k určení pohybu pólu a rovnoměrnosti zemské rotace, ke konzervaci klasického systému mnohaletých optických pozorování a k zpřesnění poloh radiových hvězd. Maximální přesnost výsledků moderních radioastrometrických metod (VLBI) je přímo závislá na přesnosti poloh radiových hvězd. Pozorování jsou přerušována v případě extrémních klimatických podmínek, závadami přístroje nebo reGIStračního zařízení a při pracích v rámci prioritních projektů.

Geodetická observatoř Pecný je definiční stanicí dvou mezinárodních astrometrických center - Gosstandartu Ruské federace a Šanghajské observatoře Čínské akademie věd. Výsledky pozorování cirkumzenitálem jsou pravidelně zasílány do těchto center, kde jsou zpracovány a následně publikovány v "Report on Optical Astronomic observations" a "Vsemirnoje vremja a koordinaty poljusa" a dále ještě v cirkulářích českých a slovenských observatoří "Time and Latitude". Jednou ročně obě centra hodnotí kvalitu jednotlivých observatoří, resp. přístrojů.

V roce 1998 byly dokončeny práce na novém globálním řešení parametrů orientace Země z pozorování optické astrometrie v systému Hipparcos, která se konala v letech 1899,7 až 1992. Nositelem prací byla "Mezinárodní pracovní skupina pro rotaci Země v systému katalogu Hipparcos", zřízená 19. komisí IAU. VÚGTK se na této akci podílel spolu s dalšími 30 observatořemi z celého světa poskytnutím dat a jejich předzpracováním. Podrobnější informace spojené s poh-ledem na kvalitu dat, tzn. výsledků měření jednotlivých přístrojů observatoří, jsou dosažitelné v publikaci J.VONDRÁK a kol.: Earth orientation parameters 1899,7 - 1992.0 in the ICRS based on the HIPPARCOS reference frame. Jako spolupracující observatoř obdržel VÚGTK výběr katalogu Hipparcos, který obsahuje hvězdy katalogu FK5 a hvězdy dodatku FK5Ext.

V roce 1998 byla na observatoři provedena navazovací měření cirkumzenitálem VÚGTK 50/500 č.201. Byla použita reGIStrační aparatura pro polní měřické práce. Tyto práce byly konány pro určení tížnicových odchylek bodů v rámci grantu "Sněžník" v experimentální síti v Jeseníkách, resp. studentské diplomové práce.

5. Vědecké projekty: Časové změny geodetických bodových polí

V roce 1998 bylo řešeno 5 dílčích úkolů:

1. Studium recentních pohybů zemského povrchu v regionu střední Evropy a vybraných oblastech České republiky

Časové řady kontinuálních pozorování 13 evropských permanentních GPS stanic EUREF, zpracovávaných analytickým centrem GOPE od počátku roku 1997, byly analyzovány za účelem indikace "absolutních" a relativních rychlostí těchto stanic v rámci euroasijské desky. Výsledky byly prezentovány na 23. Valném shromáždění EGS, Nice, duben 1998 (viz Douša, kapitola "Referáty a publikace"). Nezávisle na tom byla provedena analýza časových řad jiného souboru 15 vybraných evropských stanic za delší období 1,6 roku (od počátku roku 1996) a po odfiltrování skoků a dlouhých period byly určeny trendy rychlostí uvnitř euroasijské desky (viz Kostelecký jr., "Referáty a publikace").

Na mezinárodním workshopu, organizovaném ve dnech 28.-29. května 1998 Ústavem geofyziky Báňské akademie Freiberg, byly předneseny výsledky geodetického výzkumu seismoaktivní oblasti Západní Čechy - Vogtland, získané v rámci řešení grantového projektu GA ČR v letech 1994-97 ve spolupráci s TU Dresden. Workshopu se zúčastnili zástupci 5 českých a 6 německých institucí, zabývajících se v různé míře experimentálním výzkumem oblasti.

Na základě práce lokálního analytického centra EUREF byl rozvíjen výzkum metodiky využitelnosti pozorování GPS pro geodynamické účely. Práce se soustředila do následujících tří směrů:

  1. ověření/zdokonalení strategií jednotlivých kroků zpracování,
  2. analýza všech dosažených výsledků a
  3. kombinace zpracovaných dat v dlouhodobém řešení s určením relativních rychlostí pohybu stanic.
Pozornost byla soustředěna na zdokonalení metody zpracování měření GPS a vedla k prokázanému zlepšení oficiálních produktů GOPE. Díky nové konfiguraci strategie QIF (Quasi-Ionosphere-Free) pro řešení celočíselných ambiguit a využití regionálních modelů ionosféry byl zvýšen počet vyřešených ambiguit (o 10%) a zejména zvýšena spolehlivost jejich celočíselného určení. Dále byl testován vliv volby vah apriorních souřadnic (a parametrů troposféry), který vedl ke spoleh-livějšímu umístění zpracovávané sítě a k odstranění variací ve změně měřítka. Analýze byl podroben i vliv dvojího zavedení parametrů tlaku slunečního záření na kvalitu drah družic a na určované souřadnice permanentní sítě. Nakonec byl zkoumán i vliv systematických chyb drah družic a v souvislosti s tím sledována dlouhodobá kvalita přesných drah IGS. Výsledky všech těchto testů byly využity pro zdokonalení, zefektivnění či ověření správnosti jednotlivých výpočetních kroků.

V analýze dlouhodobých dat byla mimo jiné zachycena závislost vlivu umístění plastového krytu nad anténou GPS (problémy u stanice MOPI), pokrytí antény sněhem a ledem (rovněž MOPI, ale i některé severské stanice).

Kombinaci výsledků z více než 1 a 1/2 ročního zpracování dat permanentní sítě GPS zatím nelze dosáhnout spolehlivého určení rychlostí v oblasti Evropy. Výsledky potvrzují, že v tomto regionu lze očekávat hodnoty rychlostí maximálně v několika mm za rok. Byla však stanovena vhodná metoda kombinace dat, konkrétně volba apriorního modelu rychlostí, umístění sítě, vyběr vhodných kandidátů (stanic) na určované horizontální (a případně vertikální) rychlosti apod. Určované rychlosti evropských stanic byly porovnávány s globálním modelem rychlostí ITRF96, přičemž byly odhaleny výraznější nesrovnalosti především u stanic MOPI a MDVO a dále u některých stanic severní Evropy, které svědčí o ne-homogenitě a rovněž zatím o nedostatečné přesnosti tohoto modelu.

Dále byla zahájena analýza více než 900 dnů dlouhé časové řady pozorování více než 60 stanic permanentní sítě EUREF za účelem odvození jejich relativních rychlostí vzhledem k euroasijské desce. Zvláštní pozornost je věnována detekci a eliminaci skoků a periodicit. Výsledky budou prezentovány na sympoziu G4 na 24. Valném shromáždění EGS v dubnu 1999.

V rámci projektu "Metodika integrovaných lokálních geodetických sítí" ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně bylo v září 1998 měřeno gravimetrem LCR č. 137 na některých bodech lokální geodetické sítě "Sněžník". Měření se konalo od 7.9. do 11.9.1998, navazovalo na měření v r.1996 a bylo jím dokončeno tíhové zaměření celé geodetické sítě "Sněžník". Naměřený material byl zpracován systémem programů J. Kosteleckého na PC. Síť byla vyrovnána a její jednotková střední chyba je 15 µGal.

Pokračovalo zpracování a analýzy observačních materiálů, pořízených v experimentální síti "Sněžník" za účelem vytvoření metodiky geodetických měření a modelů v lokálních monitorovacích deformačních sítích.

V červenci a srpnu 1998 bylo provedeno astronomické pozorování na třech bodech sítě za účelem určení přirozených (astronomických) souřadnic těchto bodů a následný výpočet převýšení kvazigeoidu mezi body sítě kombinovanou metodou. Celkový počet bodů s astronomicky měřenými souřadnicemi v této lokální síti se tak zvýšil na šest. Průběh lokálního kvazigeoidu v oblasti pokryté touto sítí byl vyšetřován gravimetrickou a astronomicko-gravimetrickou metodou a porovnáván s výsledky přesných měření GPS a nivelačních. Konečně byly pro tuto oblast vypočteny gravimetrické a astronomicko-geodetické tížnicové odchylky v pravi-delné síti 1' x 1,5'. Úkol je podporován GA ČR.

Dále byla zpracována dlouhodobá pozorování GPS v části experimentální sítě Bernským softwarem a proveden rozbor vlivu metodiky zpracování na výsledky.

2. Zpřesňování parametrů charakterizujících detailní strukturu gravitačního pole

Pokračovaly práce na využití altimetrických dat pro účely geodezie a oceánografie. Úkol je řešen ve spolupráci NOAA Silver Spring, NASA GSFC Greenbelt, AsÚ AV ČR, DGFI München a VÚGTK.

Na sympoziu European Geophysical Society XXIII General Assembly v dubnu 1998 v Nice byl přednesen referát zabývající se testováním zbytkových chyb v diferenciální altimetrii.

Na sympoziu EUREF v Bad Neuenahr - Ahrweileru (BRD) byl přednesen příspěvek o využití diferenciální altimetrie pro určování rozdílu počátků souřad-nicových soustav při zpracování dvou odlišných altimetrických misí.

Současná aktivita je věnována statistickému testování kombinací diferenciální altimetrie, za účelem prokázání/zamítnutí zbytkového oceánografického efektu v testovaných datech mezi altimetrickými misemi družic Geosat, TOPEX/Poseidon a ERS1.

V oblasti využití jednoduše a dvojitě diferencovaných dat ke zpřesnění parametrů byly provedeny testovací výpočty a široce konzultována strategie výpočtu. První výsledky byly presentovány na sympoziu "Towards an Intergrated Global Geodetic Observing System", 5 - 9 October 1998, Munich - Germany.

Byla rovněž vyvinuta metoda testování zbytkového altimetrického oceánografického signálu pomocí kombinací dvojitě diferencovaných altimetrických dat s využitím jednoduchých statistických kritérií. Výsledky byly též presentovány na výše zmíněném sympoziu, dále se připravuje publikace pro časopis Journal of Geodesy.

3. Výzkum lokálních dlouhodobých variací tíhového zrychlení

Na absolutním bodě Pecný bylo provedeno již desáté a jedenácté absolutní tíhové měření. Nejprve od 20.10. do 24.10.1998 absolutním gravimetrem ZG (prof. Zabek, Ústav geodezie a geodetické astronomie Varšavské polytechniky) a posléze od 1.12. do 6.12.1998 v rámci projektu UNIGRACE gravimetrem JILAg-5 (J. Mäkinen, Finský geodetický ústav, Masala).

V r. 1998 byla průběžně v měsíčních úsecích analyzována data získaná z digitální reGIStrace signálu gravimetru Gs15 č.228 opatřeného zpětnou vazbou. Střední chyba jedné ordináty v měsíčních analýzách vychází v průměru menší než 1 nm.s-2 a parametry slapových vln jsou v dobré shodě s výsledky dlouhodobé analogové (1976 - 1995) i následné digitální reGIStrace (1996). Pro ověření, nejsou-li výsledky slapových měření gravimetru Gs15 č.228 na GO Pecný zatíženy systematickými chybami (zejména systematickou chybou v cejchování záznamu), budou tyto výsledky porovnány s výsledky absolutního tíhového měření vykonaného Finským geodetickým ústavem v Masale. Toto měření se konalo v ob-dobí, kdy byly mimořádně velké slapové variace tíhového zrychlení (237 mGal, největší variace v roce 1998). Výsledky kalibrace slapového záznamu pomocí absolutních měření jsou zpracovávány do pojednání, jehož prezentace byla ohlášena organizátorům sympozia G14 Valného shromáždění EGS v dubnu 1999.

4. Řešení teoretických problémů detailního popisu tíhového pole

Ve sledovaném období byly hlavním tématem otázky aplikace variační metody pro řešení geodetické okrajové úlohy. Studováno bylo vyjádření šikmé derivace jednak pomocí konormály spojené se strukturou parciálního diferenciálního operátoru druhého řádu a jednak prostřednictvím tangenciální komponenty gradientu poruchového potenciálu za pomoci přibližných informací o tížnicových odchylkách. Dále bylo diskutováno sestavení Galerkinova systému lineárních rovnic pro koeficienty v rozvoji poruchového potenciálu a řešen výpočet prvků matice Galerkinova systému. Bylo také navázáno na práce týkající se apriorních odhadů poruchového potenciálu při řešení geodetické okrajové úlohy. Dosažené výsledky se týkají nejen odhadu poruchového potenciálu samotného, ale i odhadu horizontální komponenty jeho gradientu. Tento odhad ozřejmuje regularitu poruchového potenciálu na hranici oblasti řešení a bezprostředně souvisí s odhadem tížnicových odchylek. Vyjadřuje tedy také jejich apriorní přesnost v závislosti na přesnosti vstupní tíhové anomálie. Ozřejměna byla i situace, kdy tíhové anomálie je redukována pomocí globálního geopotenciálního modelu. Konečně byly rozšířeny i výsledky týkající se procesu numerické lokalizace bodových hmot na základě jejich maximální koncentrace kolem společného těžiště.

Přístup ke studovaným otázkám vycházel ze zobecněné formulace geodetické okrajové úlohy a konceptu jejího tzv. slabého řešení v Sobolevově prostoru funkcí. Toto řešení úlohy bylo interpretováno dvěma způsoby - za pomocí Lax-Milgramova teorému a na základě minimalizace kvadratického funkcionálu při vedlejších omezujících podmínkách. Přístup k numerickému řešení byl vyložen s použitím funkcionální báze dané elementárními potenciály Laplaceovy rovnice. Pozornost byla věnována také přesnosti výpočtu prvků Galerkinovy matice v závislosti na topografii a hloubce bodových koncentrací hmot.

5. Referenční model kvazigeoidu

Pokračovaly softwarové práce a některé dílčí výpočty pro určení podrobného kvazigeoidu ČR. Po odfiltrování vlivu vnějších topografických hmot byly určovány korelace s některými dalšími geofyzikálními charakteristikami. Výsledky byly prezentovány na 23. Valném shromáždění EGS, Nice, duben 1998. Pro vytvoření zpřesněného modelu stále chybí data podrobného tíhového mapování 1:25 000.

Dále bylo provedeno testování použitých datových souborů z území ČR a SR a upraveny nové datové soubory z území Polska a Rakouska. Pozornost se soustředila také na minimalizaci vlivu "švů" mezi jednotlivými použitými soubory. Výsledkem je model gravimetrického kvazigeoidu v pravidelné síti 1'x1,5'. Ve stejné síti byly určeny rovněž gravimetrické tížnicové odchylky. Nový model dosud nebyl začleněn do rámce ETRF89. K tomu budou využity výsledky kombinovaného řešení kampaně EUVN´97. Testování bylo provedeno pouze v oblasti lokální sítě "Sněžník", a to pomocí velmi přesných měření GPS a velmi přesné nivelace. Tato měření byla vykonána na 22 bodech sítě. Po eliminaci trendu rozdílů se zbytkové rozdíly pohybují v rozpětí 1 - 3 cm.

6. Speciální práce v geodetických základech

Připojení lokalit zhuštění PBP na síť DOPNUL

Analýza přesnosti a testování různých postupů připojení lokalit zhuštění PBP na referenční GPS síť DOPNUL byla provedena s využitím materiálů KÚ I Liberec, České Budějovice, Plzeň a ParduODISe. Výsledky a doporučení jsou shrnuty v tech-nické zprávě (viz kapitola "Referáty a publikace"). Úkol byl ukončen v 1. pololetí r. 1998, ve 2. pololetí byly s pracovníky KÚ Plzeň vyjasňovány některé otázky přesnosti určení vektorů s velmi krátkou dobou měření. Ukázalo se, že vědecký software Bernese nedává pro krátké doby měření spolehlivé výsledky. V tomto smyslu byl zpracován dodatek k výzkumné zprávě, předložené za 1. pololetí.



Naposledy aktualizováno: 29.4.1999
Dotazy a připomínky k této WWW stránce na webmaster@vugtk.cz