Sborník prací VÚGTK 1996

Státy Evropských společenství a Evropského sdružení volného obchodu vytvořily podmínky pro fungování Evropského hospodářského prostoru - Evropskou unii. Uvedené uskupení má výhledově zahrnout i další státy, které dosud stojí mimo uvedené organizace. Evropský hospodářský prostor bude mít podstatný vliv mimo volnou výměnu služeb, kapitálu a osob i na volnou výměnu zboží a obchodu vůbec.

Zjednodušení obchodu umožňuje snížení nákladů, ale také lepší plnění požadavků zákazníka a tedy i vyšší kvalitu výrobků. Tyto skutečnosti vedou podniky ke zdokonalování systémů péče o jakost, resp. jejich tvorbu, k řízení a sledování jakosti a k větší důslednosti a soustavnosti v této oblasti.

Základním předpokladem fungování jednotného trhu je sjednocení technických předpisů a rovnocennost technických norem ve všech oblastech. Mimoto musí průkaz dodržení technic- kých předpisů platit v celém prostoru trhu. Až splnění obou uvedených předpokladů zaručí jednotný trh.

Jednotné předpisy a normy mají význam pouze tehdy, když pro celý trh postačí jediný průkaz souladu s technickými předpisy. K tomu musí platit jednotná pravidla pro prokazování a musí působit příslušná infrastruktura s místy, provádějícími zkoušení, akreditaci, certifikaci a dohled.

Komice ES svůj postoj k této stránce specifikovala v globální koncepci o zkušebnictví a certifikaci, v níž se zejména uvádí:

• nebude se budovat žádný evropský nadnárodní systém, ale využijí se národní systémy zkoušení, akreditace, certifikace a dohledu,
• systémy zabezpečování jakosti podniků musí odpovídat požadavkům evropských norem (EN) řady 29 000 (identické s normami ISO řady 9 000). Zkušebny, akreditační orgány, certifikační místa a místa provádějící dohled se budou řídit ustanoveními EN řady 45 000,
• certifikující místa působící v regulované oblasti a dohlížející místa, která těmto požadavkům vyhovují, jsou uznávána a notifikována (ohlášena komisi ES) členskými státy,
• dodržení všech směrnic Rady ES se potvrzují značkou CE, mimoto lze používat i národní značky,
• odpovědnost za jakost výrobku nese výrobce.

Cílem nového přístupu u výrobků, které nejsou regulovány Směrnicemi Rady ES, je ověřit, a následně osvědčit, že výrobek odpovídá příslušné technické specifikaci, a to jako podklad pro uzavření obchodní smlouvy mezi výrobci, dodavateli, odběrateli nebo spotřebiteli.

Spolupráce třetích stran v neregulované sféře bude umožněna v případě, že jsou splněny požadavky na způsobilost, jako mají odpovídající místa ES.

Budování jednotného systému akreditace v České republice podle evropských norem řady 45 000 na udělení osvědčení o akreditaci, tj. úřední potvrzení, že organizace je podle předepsaných pravidel odborně způsobilá vykonávat činnost zkušebních, resp. kalibračních laboratoří a certifikačních orgánů je zřejmé z obr. 1 (Schema organizační struktury).

Vedle osvědčení o akreditaci ČIA jsou v regulované sféře vydávána pověření orgánů státní správy.

Oficiální materiál Evropského sdružení pro akreditaci laboratoří definuje jakost jako očekávanou nebo předem požadovanou potřebu a ISO 8402 definuje systém jakosti jako nástroj řízení jakosti.

Definice jakosti ve smyslu normy 45 001 - dlouhodobě spolehlivé (správné a přesné) a náležitě zdokumentované zkoušení, při zachování práv zákazníka a NAO na ochranu informací, které se jich týkají.

Metrologie je podle Mezinárodního metrologického slovníku definována jako věda o měření s cílem zajišťování jednotnosti a přesnosti měření a měřidel.

Požadavek jednotnosti je požadavkem nejjednotnějších podmínek a úkonů prováděných měření, který lze splnit jednotnou metodikou a dodržením jednotných podmínek přesné experimentální práce. U měřidel je nutné jednotnost omezit na předepisování jejich vlastností a koncepcí, včetně jejich navazování. U osob, které měřicí operace provádějí jsou nutné řádné instruování, zacvičení, výchova a výuka.

Dalším důležitým kritériem v metrologických činnostech je i snaha o co nejtěsnější přiblížení se k pravé hodnotě měřené veličiny (docílení úplné totožnosti výsledku měření s pravou hodnotou). Toto maximální přiblížení k pravé hodnotě je charakterizováno přesností měření.

Vlastní měření je pojem vyjadřující kvantifikační činnost, jejímž cílem je zjištění poměru měřené veličiny k jednotkové veličině.

K měření je tedy zapotřebí mít řádně definovanou jednotku měřené veličiny, musí být použita vhodná metoda měření, musí být k dispozici potřebné měřicí prostředky a musí být přihlédnuto také k lidskému činiteli osoby, která vlastní měření provádí.

Jednotlivé podmínky spolehlivé měřicí činnosti vyžadují ke svému uskutečnění celou řadu opatření. Předpokládají např. existenci pracovišť, které je třeba vybudovat a řídit a to i v mezinárodním měřítku. Nutné zabezpečování jednotnosti a přesnosti vyžaduje různá organizační a administrativní opatření garantovaná státem (státním orgánem) a také podnikovou sférou. Vědecké a technické pracovníky je pro tento účel nezbytné vychovat a vyškolit.

Jedním z takovýchto pracovišť, které plní funkci Státního metrologického střediska v oblasti délek je i Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický. Státní metrologické středisko ve VÚGTK s ověřovací značkou K1 provádí kalibraci měřidel na základě Prozatimní autorizační listiny FÚNM. Metrologická činnost je prováděna pomocí helio-neonového laseru 633 nm u následujících délkových měřidel:

• invarové čárkové etalony délek (1m),
• invarová pásma,
• invarové základnové paralaktické latě,
• invarové nivelační latě,
• ocelové metry,
• měřická pásma,
• elektronické dálkoměry,
• nivelační přístroje,
• rozchodky a jiná speciální rysková měřidla.

U tohoto státního etalonu délky je dlouhodobě sledována časová stálost, zejména ve vztahu k mezinárodnímu ověření. Všeobecně se navázání délky řídí schématy návaznosti [3] a [4].

Systém jakosti Státního metrologického střediska ve VÚGTK je podřízen hlavním cílům činnosti tohoto střediska "zajištění přesnosti používaných měřidel a jednotnost měření". Prvky tohoto systému jsou:

• striktní dodržení požadavků metrologických předpisů ve vztahu k ověřování laserinterfero-metru (min. po 2 letech),
• doplňující sledování změn funkce laseru v mezidobí pravidelných ověření,
• školení pracovníků metrologického střediska,
• doplňující výběrová kontrola provedených ověření a kalibrace,
• kontrola obsahu protokolů o zkouškách,
• kontrola platností ověřovaných (kalibračních listů),
• aktualizace technologických postupů a příručky v souvislosti s novelizací předpisů,
• kontrola knihy záznamů ve vztahu k termínům vyřizování zakázek,
• postupné odstraňování subjektivních vlivů, tj. automatizace měřicího procesu,
• údržba zkušebního zařízení,
• kontrola skladování měřidel před a po ověření a manipulace s měřidly,
• kontrola opatření, prováděných na základě formální stížnosti.

• jméno auditora,
• datum prověrky,
• prověřovanou oblast,
• podrobnosti o zkoumané oblasti,
• zjištěné nesrovnatelnosti,
• odsouhlasení opatření k nápravě.

Předpokládá se i provedení mezinárodního porovnání na kalibrační základně měřidel, ověřených v zahraničí, tzv. mezilaboratorní porovnávací zkouška.

Je samozřejmé že problematika zavedení systému jakosti metrologie délek v geodetické oblasti musí být pojata komplexně a musí se stát zavedeným a funkčním systémem. Pro zajištění této funkčnosti jistě napomohou i připravovaná doplnění v zeměměřických předpisech.

Literatura

1.  Badal, M.: Český akreditační systém.
2.  Zelený, V.: Technická délka.
3.  PNÚ 1100.0 Československá schéma nadväznosti meriadiel dlžky.
4.  PNÚ 1101.0 Československé schéma návaznosti zdrojů záření vlnové délky 633 nm.
5.  Příručka jakosti pro Státní metrologické středisko ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém (návrh), VÚGTK, 1995.