Sborníky VUGTK

Sborník prací VÚGTK 1996

 VÚGTK


KOSTELECKÝ, Jan

GEOCENTRICKÝ SYSTÉM A TRIGONOMETRICKÁ SÍŤ ČESKÉ REPUBLIKY

Sborník prací 1996. - Roč.41. - Zdiby : VÚGTK, 1997. - S.23-30.



Resumé: GPS and Geodetic Datum in the Czech Republic.
A few GPS campaigns were performed on the territory of the Czech Republic starting 1991 year, directed to the establishment of the geocentric
coordinate system for practical geodetic purposes. A short description of observations and processing of these campaigns is presented.

Úvod

S nástupem technologie určování polohy pomocí Globálního Polohového Systému (GPS) dochází k prvnímu průniku metody kosmické geodezie prakticky do všech odvětví geodezie.

K použití GPS při budování geodetických polohových základů na území bývalého Československa dochází ze dvou důvodů. Prvním důvodem je zpřesnění stávajících polohových základů, druhým pak vytvoření souřadnicového systému, umožňujícího bezprostřední nasazení technologie GPS při řešení prakticky všech úloh geodezie souvisejících s určováním polohy.

Tento nový systém, nazvaný S-JTSK/95, bude tvořen i nadále souborem souřadnic bodů, stabilizovaných v terénu měřickými stabilizačními znaky. Pro použití klasických observačních technik (měření směrů a délek) bude systém obsahovat rovinné pravoúhlé souřadnice Y, X v Křovákově zobrazení spolu s nadmořskou výškou v systému "Balt po vyrovnání" (BpV). Pro použití technologie GPS budou k dispozici geocentrické souřadnice v systému ETRS-89 (viz dále), realizované geodetickou šířkou, geodetickou délkou a elipsoidickou výškou nad elipsoidem GRS80 (Geodetic Reference System 1980). Mezi elipsoidickými a rovinnými souřadnicemi bude existovat jednoznačný matematický vztah, umožňující vzájemný převod souřadnic. Vzhledem k tomu, že systém bude "definován" technologií GPS v tom smyslu, že tato technologie odstraní závady stávajícího S-JTSK (globální i lokální směrové a délkové deformace), budou se nové rovinné souřadnice Y, X od starých souřadnic obecně lišit. Na základě provedených experimentů bylo zjištěno, že tato odchylka dosahuje střední kvadratické hodnoty 9 cm v každé souřadnici (a maximálně 45 cm), viz např. [1], díky tak malému rozdílu budou tedy i nadále použitelné prakticky veškeré stávající grafické mapové podklady.

Účelem tohoto příspěvku je stručný popis souřadnicového systému ETRS-89 a výčet aktivit souvisejících s realizací tohoto systému na území České republiky.

1. Souřadnicový systém ETRS-89

Na základě návrhu podkomise EUREF (European Reference Frame), která je podkomisí X. komise "Kontinentální sítě" Mezinárodní geodetické asociace (IAG), je doporučeno používat jako uživatelský geocentrický souřadnicový systém ETRS-89 (European Terrestrial Reference System), jehož souřadnicový rámec byl odvozen z rámce ITRF (IERS Terrestrial Reference Frame) Mezinárodní službou rotace Země (IERS). Výhodou tohoto souřadnicového systému je, že je na rozdíl od ITRS spojen s evroasijskou kontinentální deskou; díky tomu jsou roční časové změny souřadnic nejméně o řád menší (mm), než je tomu v případě ITRF (cm). Vzhledem k tomu, že od poloviny roku 1993 byly k dispozici výsledky kampaně EUREF-CS/H-91 (známější pod starším názvem EUREF-EAST-91), získané na základě předběžného zpracování dat v IfAG Franfurkt n/M - viz [2] - v systému EUREF-89, bylo rozhodnuto zpracovávat výsledky všech GPS kampaní v České republice v systému odvozenému z EUREF-89 a tím je právě ETRS-89.

Podobně jako systém IERS je i ETRS tvořen referenčním rámcem (ETRF - European Reference Frame - Evropský referenční rámec) a příslušnými konstantami a algoritmy, viz např. [7] a [8].

V roce 1987 podkomise EUREF rozhodla definovat European Terrestrial Reference System 89 (ETRS-89) s využitím výsledků mezinárodní kampaně EUREF-89. V této pozorovací kampani bylo využito kromě techniky laserové lokace družic (Satellite Laser Ranging - SLR) a interferometrie s velmi dlouhými základnami (Very Long Baseline Interferometry - VLBI) hlavně metod GPS.

Systém ETRS-89 obsahuje :

Připomeňme ještě, že (až na výjimky) družice systému NAVSTAR, které umožňují pozorování aparaturami GPS, nejsou určeny pro pozorování technikou SLR. Aby bylo možné připojit relativně určené vektory, které produkuje technika GPS, k souřadnicovému systému tvořenému stanicemi užívajícími technologie SLR nebo VLBI, je třeba na těchto stanicích provádět pozorování aparaturami GPS simultánně s pozorováními na určovaných stanicích a provést geodetické připojení (zpravidla klasickým způsobem) všech použitých technik v rámci jedné "stanice".

Data z kampaně předzpracovalo 12 zpracovatelských center, výsledné řešení bylo provedeno smíšenou pracovní skupinou odborníků z University v Bernu, Institute Geographique National (St. Mandé, Francie), Bavorské komise pro mezinárodní měření Země (Mnichov, Německo) a Institutu aplikované geodezie (Franfurkt n/M, Německo).

Přesnost (charakterizovaná střední kvadratickou chybou) výsledků pro body, observované technikami SLR a VLBI je v rozsahu 13 - 23 mm v každé souřadnici, pro body zaměřené pouze technikou GPS je přesnost (v roce 1995) v horizontálním směru 15 - 30 mm (v jednotlivé složce souřadnic) a 20 - 40 mm ve svislé složce.

Terestrický referenční systém, realizovaný stanicemi kampaně EUREF-89 je průběžně doplňován dalšími body.

V následujícím přehledu jsou uvedeny návazné kampaně, probíhající v dalších letech, kterými byl systém dále rozšířen:

1990 - NORTHWEST - 16 nových stanic v severských státech a na severských ostrovech,
- Turecká GPS síť - 16 nových bodů,
- SEGAU - 11 stanic v bývalém NDR
1991 - EUREF-CS/H-91 - 6 nových bodů v Československu, 5 bodů v Maďarsku,
1992 - POLREF-92 - 11 nových stanic v Polsku,
- Bulharská síť - 7 nových bodů,
- Síť baltských států (Litva, Lotyšsko, Estonsko) - 13 nových stanic,
  Švýcarsko,
  Velká Británie
1993 - Kypr - 6 nových bodů.
  Německo, Nizozemí
1994 - Slovinsko, Chorvatsko
  Dansko,
  Lucembursko
1995 - Rumunsko, Ukrajina (zatím neúspěšně)

Ve všech těchto kampaních bylo pozorováno technikou GPS nejen na určovaných bodech, ale zároveň na řadě bodů kolokačních, případně na bodech zaměřených v předchozích kampaních.

2. Budování referenčního rámce ETRF-89 technologií GPS v České republice.
    Observační kampaně v letech 1991 - 1994

V souladu s dlouhodobým záměrem při budování geodetických základů na území České republiky byla v letech 1991 až 1994 realizována řada observačních kampaní.

Technologie zaměření a zpracování vycházela z hierarchického budování geodetických základů na území bývalého Československa technologií GPS, které je založeno na postupném sledu kampaní, při kterých je bodové pole stále zhuštováno (nebo doplňováno novými měřeními). Jde v prvé řadě o kampaň EUREF-CS/H-91, kdy bylo na území bývalé ČSFR zaměřeno celkem 6 bodů, z nich tři na území ČR (Pecný, Přední příčka a Kleť), kampaň CS-NULRAD-92, kampaň CS-BRD-93, a konečně kampaň DOPNUL, při které bylo bodové pole zhuštěno na průměrnou vzdálenost 25 km mezi body určenými technologií GPS.

2.1 Kampaň EUREF-CS/H-91

První GPS observační kampaní, která byla realizována na území bývalého Československa, byla kampaň EUREF-EAST-91, která byla v zájmu sjednocení názvů přejmenována v roce 1994 na kampaň EUREF-CS/H-91. Realizaci provedl Institut für Angewandte Geodäsie (IfAG) ve Franfurktu nad Mohanem. V rámci této kampaně byly zaměřeny 3 body v České republice (Pecný, Přední příčka a Kleť, 3 body na Slovensku: Velká Rača, Kvetoslavov a Šaňkovský Grúň) a 5 bodů v Maďarsku. Při observacích byly použity aparatury Trimble SST, pouze na bodě Kleť byla použita aparatura Geotracer 100 (a observaci zajistil Zeměměřický ústav Praha). Předběžné zpracování kampaně firemním softwarem Trimvec plus a Trimnet bylo provedeno ve VÚGTK. Dvoufázové zpracování a zapojení do systému ETRS-89 bylo provedeno v IfAG Franfurkt n/M pomocí software Bernese - viz [2] a [9], za naši stranu se na zpracování podílel M.Talich z VÚGTK. Výsledné řešení bylo přijato na zasedání Subkomise Mezinárodní geodetické asociace (IAG) pro Evropský referenční systém (EUREF) ve Varšavě v roce 1994.

2.2 Kampaň CS-NULRAD-92

Tato kampaň byla prvním zhuštěním sítě šesti bodů, zaměřených v předchozí kampani. Po důkladné a náročné rekognoskaci bylo vybráno dalších 12 bodů, identických s body čs. astronomicko-geodetické sítě. Tyto body tvoří síť nultého řadu. Celkově však bylo observováno na 19 bodech, vzhledem k tomu, že bod Lomnický štít byl ve druhé měřické seanci nedosažitelný a byl nahrazen bodem slovenské geodynamické sítě Skalnaté Pleso. Dále byla při zpracování využita některá simultání GPS pozorování na 12 stanicích okolních států. Observační plán byl založen na kompromisní variantě - viz např. [3], vycházející ze sedmi předložených návrhů, nezanedbatelným kritériem byly finanční náklady. Pro observaci bylo použito osmi dvoufrekvenčních aparatur, vlastních pozorování, které proběhlo v květnu a červnu 1992, se zúčastnilo šest institucí z České i Slovenské republiky. Observováno bylo v šesti dvoudenních epochách, v každém dnu bylo observováno ve dvou 4.5 hodinových seancích, přičemž bylo simultánně měřeno vždy na čtyřech bodech kampaně EUREF-CS/H-91. Zpracování observací bylo provedeno v několika variantách ve VÚGTK, při použití software Bernese, verze 3.4. Pro řešení byly použity přesné efemeridy drah družic, určené v Scrips Institution of Oceanography (San Diego, USA) specielně pro tuto kampaň. (Svou přesností však ještě nedosahovaly kvality současných přesných efemerid, publikovaných Mezinárodní službou GPS pro geodynamiku -IGS). Publikováno bylo jak předběžné řešení - viz [3] a [4], tak i řešení z roku 1993 - viz [5]. Pro tvorbu geocentrického systému bylo však využito výsledku z roku 1994 - viz [6].

Na podzim roku 1992 byla síť nultého řádu znovu observována a zpracována observační skupinou Defense Mapping Agency (DMA) USA za účelem rozšíření systému WGS-84 na území České a Slovenské republiky. Výsledky této kampaně byly srovnány s předběžnými výsledky kampaně CS-NULRAD-92. Maximální souřadnicové rozdíly po sedmiprvkové transformaci mezi oběma řešeními byly 33 mm ve složce S/J, 55 mm ve složce Z/V a 76 mm ve výšce. Vzájemný posun (geocentricita) byla menší než 60 cm ve všech třech složkách, což vyhovuje standardům DMA, které požadují geocentricitu lepší než 1 m.

2.3 Kampaň CS-BRD-93

Na základě nabídky Bavorského zeměměřického úřadu byla v roce 1993 organizována observační kampaň, za účelem spojení německé GPS referenční sítě DREF s čs. sítí nultého řádu. Simultánní observace byly provedeny na 10 stanicích (6 CS-NULRAD, 4 DREF) v šesti pětihodinových seancích po dobu tří dnů. Observováno bylo pomocí 5 aparatur Geotracer 100, 3 aparatur Trimble 4000 SST a 1 aparatury Trimble 4000 SSE observačními skupinami z České a Slovenské republiky (německá strana se aktivních observací nezúčastnila). Pro zpracování byla dále využita data z kolokační stanice Wettzell v Německu. Zpracování bylo provedeno ve VÚGTK softwarem Bernese, verze 3.4 při použití přesných efemerid z výpočetního centra CODE University v Bernu. Výsledky jsou charakterizovány střední chybou v polohové složce 2 3 cm a 3 5 cm ve výšce.

2.4 Kampaň DOPNUL

Hlavním účelem kampaně DOPNUL (DOPlnění NULtého řádu), která byla realizována v letech 1993 až 1994 bylo zhuštění sítě nultého řádu na úroveň hustoty bodů I. řádu trigonometrické sítě.

Celkově bylo vybráno 176 bodů, identických s body české trigonometrické sítě. Výběr bodů a organizace jednotlivých observačních kampaní byl proveden odborem triangulace Zeměměřického úřadu Praha. Observačních prací se zúčastnili pracovníci Zeměměřického úřadu Praha, Vojenského topografického ústavu v Dobrušce a Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického ve Zdibech. Při měření sektorů na území Moravy dále participovali pracovníci Ústavu geodézie Stavební fakulty VUT Brno, Geodetického a kartografického ústavu Bratislava a Katedry geodetických základov STU Bratislava.

Vlastní měření bylo prováděno po sektorech, tím způsobem, že v každé seanci byly obsazeny vždy nejméně tři body (identické s body sítě nultého řádu České a Slovenské republiky) po celou dobu trvání observace v příslušném sektoru. V každém sektoru bylo observováno ve třech osmihodinových seancích. Aparatury se mezi jednotlivými seancemi přemísťovaly na nové určované body takovým způsobem, že "vnitřní" body sektoru byly zaměřeny v jedné osmihodi- nové seanci. Observace byly prováděny aparaturami Trimble 4000 SSE, Trimble 4000 SST, Geotracer 100 a Wild 200.

Předběžné zpracování kampaně DOPNUL navazovalo bezprostředně na zaměření a pro- bíhalo tím způsobem, že v příslušném sektoru byly fixovány body kampaně CS-NULRAD-92. GPS softwarem Bernese byly pak určeny souřadnice určovaných bodů.

3. Realizace ETRS-89 v České republice

Podkladem pro realizaci souřadnicového rámce ETRF-89 v ČR jsou souřadnice šesti bodů, určené definitivním vyrovnáním kampaně EUREF-CS/H-91, výsledky jsou dokumentovány publikací [9].

Při definitivním zpracování kampaně DOPNUL byl brán ohled na skutečnost, že od roku 1991, kdy bylo provedeno na území ČR první systematické GPS měření připojené na celoevropský systém, byla na bodech sítě nultého řádu provedena řada kvalitních měření. Jevilo se tedy velmi účelným využít tato měření k novému vyrovnání sítě nultého řádu na území ČR. Kromě samozřejmého využití pozorování v kampani DOPNUL šlo zejména o výsledky kampaně CS-BRD-93 (viz výše).

Vzhledem k tomu, že data z následných kampaní (CS-NULRAD-92, CS-BRD-93, DOPNUL) provedená na bodech sítě nultého řádu jsou kvalitnější, než z kampaně EUREF-CS/H-91 (v následných kampaních bylo observováno delší dobu, pro zpracování bylo vesměs využito přesných efemerid (CODE, IGS)), bylo použito při definitivním zpracování kampaně DOPNUL následujícího postupu:

 a)  Kampaň CS-NULRAD-92 byla znovu zpracována softwarem BERNESE (verze 3.5), přičemž definitivně určené souřadnice 6 bodů kampaně EUREF-CS/H-91 v systému ETRS-89 byly při řešení fixovány. Řešení je dokumentováno v [6]. Souřadnice bodu GOPE stálé služby IGS na Geodetické observatoři Pecný byly určeny zavedením centračních veličin mezi bodem AGS 30 Pecný a bodem GOPE.

 b)  Pro další zpracování bylo použito výpočetního programu VUGNET pro vyrovnání prostorových GPS sítí, viz [10]. V první fázi byly znovu určeny souřadnice bodů identických s českými body kampaně NULRAD. Pro určení výsledných souřadnic bylo použito výsledků zpracování kampaně CS-BRD-93 a DOPNUL. Zpracování bylo provedeno po jednotlivých seancích. Z výše zmíněných důvodů byly souřadnice určené v rámci zpracování kampaně CS-NULRAD-92 voleny pouze jako opěrné. V programu VUGNET je tato podmínka realizována přidáním empirických rovnic oprav souřadnic, vycházejících z podmínek typu

dX = 0 ± m(X), dY = 0 ± m(Y), dZ = 0 ± m(Z),

kde hodnoty odhadu středních chyb byly určeny z rozptylu denních hodnot řešení CS-NULRAD-92.

Do vyrovnání vstupovaly jako data výsledné souřadnice, získané zpracováním jednotlivých seancí softwarem Bernese, konkrétně výsledné geocentrické souřadnice bodů sítě NULRAD, na kterých bylo v té které seanci měřeno (souřadnice ostaních bodů nebyly v této fázi výpočtu použity) v epoše měření. Bylo využito varianty zpracování "s jedním fixním bodem".

Program VUGNET umožňuje provést vyrovnání prostorové sítě, kdy je kromě hledaných výsledných souřadnic možné, teoreticky pro každou seanci, určovat "dodatečné parametry": změnu měřítka, prostorové rotace a posuny.

Celkem bylo provedeno sedm variant vyrovnání, při různé volbě dodatečných parametrů (změn měřítka, rotací, posunů). Nejstabilnější řešení (s nejmenšími formálními chybami výsledných souřadnic) poskytovala varianta, při které byly určovány pouze posuny, vždy stejné pro skupinu seancí. Souřadnice byly převedeny na stejnou epochu 1989.0 pomocí teoretických hodnot rychlostí posunů vůči ITRF, určených na základě geofyzikálního modelu NNR-NUVEL1 - viz [7].

Formální střední chyby výsledných prostorových souřadnic získaných z vyrovnání programem VUGNET se pohybují se v rozmezí od 6 do 14 mm.

 c)  Výsledné souřadnice určovaných bodů (v příslušných sektorech), které nejsou identické s body kampaně NULRAD, byly určeny sedmiprvkovou podobnostní transformací pomocí programu PROTRA4 - viz [11]. Identickými body jsou body určené vyrovnáním pomocí programu VUGNET v předchozím kole (viz bod b)). Průměrné zbytkové odchylky po podobnostní transformaci jsou kolem 3 mm v každé souřadnici, maximální zbytková odchylka v polohové souřadnici je 10 mm, ve výšce 29 mm. Střední hodnota změny měřítka je 0.02 ppm, maximální změna 0.1 ppm.

Hodnocení výsledné přesnosti je stíženo tou skutečností, že formální chyby výsledných souřadnic, produkované programem Bernese, jsou silně nadhodnocené. Na základě rozptylu výsledků na bodech, kde se provádělo vícedenní opakované měření (a které byly zpracovány programem VUGNET) vychází střední chyba výsledných souřadnic bodu, zaměřeného v jedné seanci (a to jsou všechny určované body, vyjma bodů NULRAD) v rozmezí 2 až 8 mm v polohových souřadnicích a 1 až 3 cm ve výšce. I v tomto případě je však nutné mít na paměti, že i v tomto případě jde o "formální" aposteriorní chybu z vyrovnání.

4. Převod české trigonometrické sítě do geocentrického systému ETRF-89

Na základě 178 identických bodů (176 bodů v ČR a dva body, V. Rača a Kvetoslavov na Slovensku), jejichž souřadnice jsou známé jak v uživatelských systémech S42/83 a S-JTSK, tak i v ETRF-89 bylo možno přistoupit k převodu všech bodů trigonometrické sítě do geocentrického systému. Jelikož systém S42/83 vykazuje vyšší kvalitu než S-JTSK (při jeho tvorbě bylo využito vše nejlepší, co byly schopny klasické metody triangulace poskytnout), bylo pro převod souřadnic využito systému S42/83. Jelikož reGIStr souřadnic trigonometrických bodů v tomto systému je uložen ve Vojenském topografickém ústavu v Dobrušce (VTOPÚ), byla tato část úkolu řešena ve velmi úzké spolupráci civilního a vojenského rezortu.

Technologie převodu spočívala v následujících krocích:

Tímto postupem byl tedy S42/83 při převodu na geocentrický elipsoid "opraven" pomocí téměř o řád přesnějšího systému ETRF-89. Geocentrický systém takto vykazuje větší míru homogenity, relativní přesnost převedených bodů je však stále na úrovni S42/83.

Závěr

Geocentrických souřadnic bodů trigonometrické sítě je možno následně využít k realizaci zpřesněného souřadnicového systému jak pro vojenské, tak i civilní geodetické služby. Postup tvorby souřadnicového systému JTSK/95, budovaného na bázi výše popsaného ETRF-89, byl popsán ve [12]. Pro účely pracovišť, vyžadujících přesnost převodu souřadnic z S-JTSK do ETRF 89 s decimetrovou přesností (např. lokalizace v GISech, zajištění letového provozu, lokalizace vrtů geologického průzkumu ap.) byl zpracován software, umožňující vzájemný přímý převod mezi oběma souřadnicovými systémy, viz [13]. Využití technologie GPS pro účely geodynamiky postupuje v České republice vlastní cestou. Vzhledem k vyšším nárokům na stabilitu a ochranu geodynamických bodů byla navržena geodynamická síť, jejíž body nejsou, až na malé výjimky, identické s body určenými ve výše zmíněných GPS kampaních.

Literatura

  1. Kostelecký, J.: Souřadnicové systémy pro geodynamiku. Geodetický a kartografický obzor, 40, 1994, č.5, s.97-101.
  2. Seeger, H., Schlüter, W., Talich, M., Kenyeres, A., Arslan, E., Neumaier, P., Habrich, H.: Preliminary Results of the EUREF-EAST'91 GPS Campaign. In: Rep. on Symp. IAG Subcommi ss. Europ. Ref. Frame (EUREF), Budapest 17-19 May, 1993, Veröff. Bayer. Kommiss. Int. Erdmess. BAW, Heft 53., München, 1993. S.78-82.
  3. Karský, G., Kostelecký, J., Novák, P., Šimek, J.: Budování sítě nultého řádu na území České a Slovenské republiky. (Monografická publikace VÚGTK, 39, č.7.) Zdiby, VÚGTK 1993. 44 s., příl.
  4. Karský, G., Šimek, J.: Czech and Slovak national GPS reference frame and its relations to EUREF. In: Proc. 2nd Intern. Semin. "GPS in Central Europe", Penc, Hungary, 1993. Budapest, Inst. Geod. Cartogr. Rem. Sens. 1993. S.254-263.
  5. Novák, P., Karský, G.: Zpracování GPS sítě nultého řádu. (Řešení 1993). Geodetický a kartografický obzor 40, 1994, č.9, s.183-189.
  6. Novák, P.: The Czech and Slovak Zero-order reference network. Internal report. Zdiby, Res. Inst. Geod. Topogr. Cartogr. 1994.
  7. McCarthy, D. (ed.): IERS Standards 1992. IERS Technical Note 13. Paris, Observatoire 1992.
  8. Boucher, C., Altamimi, Z.: Specifications for reference frame fixing in the analysis ofa EUREF GPS campaign. EUREF TWG Circular Letter from March 28, 1995.
    9. S
  9. eeger, H., Schlüter, W., Talich, M., Kenyeres, A., Arslan, E., Neumaier, P., Habrich, H.: Results of the EUREF-CS/H'91 GPS Campaign. In: Rep. on Symp. IAG Subcommiss. EUREF, Warsaw 8-11 June 1994. Veröff. Bayer. Kommiss. Intern. Erdmess. BAW, Heft 54. München, 1994. S.87-91.
  10. Kostelecký, J., Karský, G.: Uživatelská příručka k programu VUGNET (Verze 1.0). Dílčí zpráva úkolu 1-1-20. VÝZK-Z 967, příl. 5. Zdiby, VÚGTK 1994.
  11. Šimek, J.: Některé otázky prostorových podobnostních transformací geodetických referenčních systémů. In: Teoretické a praktické aspekty určování lokálního kvazigeoidu. Sborník referátů. Dobruška, VTOPÚ 1991. S.127-140.
  12. Cimbálník, M., Kostelecký, J.: Realization of the Geocentric and Terrestrial Systems in the Czech Republic. In: Rep. on Symp. IAG Subcommiss. EUREF, Warsaw 8-11 June 1994. Veröff. Bayer. Kommiss. Intern. Erdmess. BAW, Heft 54. München, 1994. S.228-233.
  13. Kostelecký, J., Cimbálník, M.: Převod souřadnic mezi S-JTSK a ETRF-89. Geodetický a kartografický obzor, 1996 (v tisku).




    14. Naposledy aktualizováno: 25.3.1998
    Dotazy a připomínky k této WWW stránce na Milan Talich, Alexandr Drbal.