NZK logo
Odvětvové informační středisko a Zeměměřická knihovna VÚGTK

250 66 Zdiby 98, tel. +420 284 890 375, fax: +420 284 890 056
titulni strana
Novinky zeměměřické knihovny č. 6/2005

Staženo z internetu

Barnes, Howard

Kratší historie o čase

[Briefer History of Time]

/Howard Barnes. - Georgi Dobrovski Solar Observatory, New Zealand ©Howard Barnes 2001. - (A Georgi Dobrovski Solar Observatory Publication).
Dostupné na www: www.cv-helios.net/gdso/ www.cv-helios.net/gdso/time(2001).pdf

Přeložil J. Rambousek (zkráceno)
Zdiby : VÚGTK, 2005. - 2 s.

Klíčová slova: Greenwichský čas, měření času, univerzální čas, atomové časové stupnice


Shrnutí: Greenwichský střední čas je nyní třeba považovat za výplod obecné představivosti. Nemá už vůbec jakýkoliv vědecký základ a nelze ho považovat za jakoukoliv přesnou časovou stupnici.

Počátek

Když byla v roce 1675 založena Královská greenwichská observatoř, považoval se čas především za měření rotace Země. Střední čas pak za měření rotace Země s ohledem na fiktivní střední Slunce, které leží ve středu zemské oběžné dráhy a jeví se jakoby pohybovat podél zemského rovníku. Tyto dvě podmínky vytvářejí to, co známe pod názvem časová rovnice, vlnitá čára, která se objevuje na většině slunečních hodin, ne-li na všech.

Tehdy v roce 1675 se střední čas a zemská rotace považovaly za konstantní. A protože tento čas vynalezli greenwichští astronomové, tedy proto a pouze proto se zavedlo pojmenování greenwichský střední čas (GMT = Greenwich Mean Time). A tento GMT se měřil od poledne. Tato praxe měla zamezit nejasnostem při datování u měření konaných převážně v noci.

Spojené království začalo pak užívat greenwichský poledník jako základní a pojem GMT byl uloupen svému původnímu významu a znamenal pak Greenwichský civilní čas, počínající o dvanáct hodin dříve před původním (a správným) GMT. Když se pak ve Spojeném království úředně zavedl v roce 1880 greenwichský poledník co základní a zbytek světa Británii v roce 1884 následoval, zůstal pojem GMT i nadále zneužívan výše popsaným způsobem.

Praktická existence dvou GMT (s jejich vzájemným rozdílem 12 hodin) byla nepříjemná a tak v roce 1925 přejmenovali ten starý a řádný GMT na Greenwichský střední astronomický čas (GMAT = Greenwich Mean Astronomical Time) a ten civilní nejprve úředně na Greenwichský civilní čas (GCT). Protože GCT byl termín stanovený vojenskými činiteli, postavila se proti němu britská admiralita, a tím nikdy nebyl prakticky zaveden; veřejnost užívala klidně dál GMT.

Pro tyto rozpory Královská observatoř také přestala podporovat GCT a přenechala řešení Mezinárodní astronomické unii, která nakonec zavedla v roce 1928 název světový čas (UT = Universal Time, Temps Universel).

Rozčlenění světového času

V polovině dvacátého století došlo k rozčlenění a pojmenová-ní UT0 (z přímých pozorování), UT1 (s opravou za pohyb pólu) a UT2 (a navíc o sezónní variace); opravy dosahují až 50 mili-sekund, pak ještě došlo k UT0R, UT1R a UT2R.

Zavedení atomových stupnic

Rozvojem křemenných a pak i atomových hodin se nakonec dospělo k závěru, že všechny stupnice UT jsou nepravidelné. Objevovaly se tedy atomové stupnice, dvě z nich začaly převládat: mezinárodní atomový čas (TAI = Temps Atomique International) začal prvním lednem 1958, kdy se rovnal TU2 a koordinovaný světový čas (UTC = Temps Universel Coordinée) od počátku roku 1960. Od roku 1960 do roku 1971 včetně se chod upravoval změnami chodu, aby kopíroval zemskou rotaci. UTC byla zprvu o 15 nanosekund delší než TAI, v roce 1962 o 13 ns, 1964 15 ns, 1966 30 ns. Potom se v roce 1970 změnil postup tak, že se zavedly přestupné sekundy vždy podle potřeby, obvykle po 12 nebo 18 měsících se vkládala jedna celá sekunda. UTC v současnosti představuje civilní systém.