Nevyzpytatelný otec korejské kartografie : Kim Chong-ho a jeho mapy

[The Inscrutable Father of Korean Cartography : Kim Chong-ho and His Maps]

In: Explor. Mercator. Wld. - ISSN 1086-6728. - Roč.8, č.1 (2003), s.30-37 : 8 obr.

Přeložil J. Ján (zkráceno)
Zdiby : VÚGTK, 2003. - 4 s.
Klíčová slova: korejská kartografie, mapa Koreje, Kim Chong-ho, Taedong yojido

Někdy kolem r. 1866 byl postarší muž, nejspíše oblečený do bavlněného hávu korejské nižší třídy, vsazen do královského vězení nedaleko paláce Kyongbok v korejském hlavním městě Hansong - dnešním Soulu. Musel zakoušet zlost a stejnou měrou i zmatek. Před několika málo dny pokorně představil korejskému vládci právě vytištěnou verzi díla svého života: Taedong yojido (Mapu Dálného Východu), úplnou mapu Koreje, nepřekonatelnou ve svém detailním zobrazení poloostrovního království osmi provincií, která zahrnovala také jižní ostrov Chejudo. Vzdálenosti mezi body jasně zaznamenal v pravidelných intervalech a v inovující legendě poskytl další vysvětlující detaily. Jasně označil cesty, pohoří, potoky a říčky, městečka a města, a dokonce i místní školy. Zvláště dobře zdokumentoval body vojenské důležitosti - vojenská opevnění, dopravní cesty, horské průsmyky, dopravní stanice, majáky. Konečné dílo, rozdělené do 22 sekcí a vytištěné pomocí ručně vyřezávaných dřevěných desek, bylo zázrakem jak kartografického detailu, tak i řezbářského umění. Představovalo také svědectví desetiletí trvající práce svého tvůrce, Kim Chong-ho. Když Kim vyjádřil naději, že podrobnější mapy mohou pomoci korejské monarchii v centrální správě a národní obraně, bylo víc než pochopitelné, že svoje dílo věnoval korejskému vladaři, který již ukázal jasný sklon k autokracii.

Ovšem místo přijmutí tohoto cenného přispění národní kartografie s nadšením nebo vděčností se vladař rozzuřil, když prohlásil, že příliš přesné Kimovy mapy odhalují citlivé informace ohrožující obranu a bezpečnost říše. Vladař nechal postaršího kartografa zatknout a uvrhnout do žaláře, kde Kim strádal a brzy zemřel.

Vzhledem k datům na raných mapách se předpokládá, že Kim Chong-ho se narodil asi na počátku 19. století. Jeho blízké přátelské vztahy s učencem Ch´oe Han-gi (1803-79) v konfuciánské společnosti, kde se přátelství nepěstovala po generace, také ukazuje k narození kolem r. 1800. Vzhledem ke Kimovým skrovným spiskům v kontextu jeho textů týkajících se map a stejně tak i ústřižky ústní tradice, se většina vědců domnívá, že se narodil v provincii Hwanghae, která hraničí se Žlutým mořem, v místech, kde je dnešní severní Korea, i když i to zůstává otevřeno diskusi.

Jediná zmínka o Kim Chong-ho pochází z pera korejského učence z počátku 20. stol. Yu Chae-son. Jeho I´hyang gyonmunnok (Záznamy pozorování rodného města) krátce popisuje životy 308 významných mužů nearistokratického původu z období chosonské dynastie (1392-1910). Dílo nabízí několik detailů o Kimově životě (a žádný o jeho smrti). Skutečnost, že byl v díle zahrnut, znamená, že byl neurozeného původu. Navíc se jméno Kim Chong- -ho neobjevuje v žádných regionálních ani rodových záznamech, které by ukazovaly na původ ve třídě významných aristokratů-učenců, jejichž práva se zakládala na po staletí zaznamenávaném původu.

Yu poznamenává, že Kim měl velkou zálibu v mapách a talent pro jejich zhotovování a dokonce popisuje, jak Kim vyřezával dřevěné desky pro tisk svých vlastních kartografických výtvorů. Ve skutečnosti to, že si Yu obstaral jednu z vynikajících Kimových map, pravděpodobně zajistilo, že byl Kim zahrnut do Yuhova díla. Yu nakonec říká, že Kim zemřel předtím, než dokončil kompletní Taedong chiji (Geografie Koreje) - což bylo něco na způsob zeměpisného slovníku, který byl vydán v r. 1866.

Ať byl Kimův původ jakýkoli, dá se říci téměř s jistotou, že kolem r. 1830 žil v korejském hlavním městě Soulu v okolí Velké jižní brány. A co se týče jeho profese (badatelé se domnívají, že mohl být obchodníkem, vojákem, nebo spolupracovníkem vysoce postaveného úředníka), byl bezesporu skutečným a průkopnickým kartografem a vydavatelem, který vytvářel mistrovská díla svých vlastních map a map jiných.

V Soulu Kim pěstoval přátelství se soukromým učencem Ch´oe Han-gi, jehož záštita se stala klíčovou pro Kimův další vývoj a potažmo i pro korejskou kartografii. Rodina Cho´oe Han-gi, která patřila k privilegované a dědičné třídě oficiálních učenců, žila skromně a sám Ch´oe byl velmi málo znám současníkům a nikdy nezískal oficiální post nebo titul. Dnes je však označován za jednoho z vynikajících příkladů školy Sirhak (neboli školy "praktického studia") pozdní chosonské doby. Učenci Sirhak, jejichž intelektuální původ lze vystopovat v polovině 17. stol., ne však členové vlastní školy, hájili vzdělanost, která napomáhala praktickým a sociálně prospěšným věcem spíše než tu, která představovala pouhé cvičení v metafyzickém nebo teoretickém přemítání. Tento praktický náhled nacházel prostor u celé řady odborných aktivit počínaje zemědělstvím a vojenským vybavením až k měnové politice a kartografii. Tito učenci Sirhakské školy přijímali s entuziazmem západní myšlenky a technologie, které tajně přinášeli z Číny do Koreje jezuité.

Ch´oe shromažďoval přeložená díla západní vědy a věd přírodních a jeho osobní knihovna byla plná atlasů a map čínské, korejské i evropské provenience. V pozdním období svého života Ch´oe napsal Chigu chonyo (Popis národů světa), pojednání založené na jak evropských, tak i čínských kartografických dílech, a tak představil světovou geografii a západní kosmografii korejskému obecenstvu. Ch´oe Han-gi také věřil v oficiální přijímání talentovaných mužů bez ohledu na jejich sociální původ. Není proto překvapivé, že člověk z třídy učenců pěstoval přátelství s Kim Chong-ho, s největší pravděpodobnoství s obyčejným člověkem, který neobyčejně miloval vědění.

Kimův přístup do přítelovy knihovny jistě pomohl inspirovat jeho vlastní náklonnost ke kartografii a povzbudit jeho ambice vytvořit přesnou mapu korejského království. Kim pečlivě prozkoumal mapy Koreje v Ch´oeově vlastnictví a učinil závěr, že všechny jsou nepraktické a příliš primitivní, než aby skutečně zachycovaly určitou oblast.

Kim Chong-ho vystupuje z neznámosti v roce 1864, když ve spolupráci s Ch´oe Han-gi vyřezává dřevěné desky pro kopii čínské mapy Chigu chonhudo (Grafické znázornění Země) z knihovny Ch´oeho. Ve stejném roce také podnikl první pokus o původní kartografii: Ch´onggudo ( Mapa Zelených hor). Jedná se o mapu Koreje, která převzala své označení z tradiční básnické přezdívky pro zemi. Ch´oe Han-gi přispěl s předmluvou. Je to vysoce působivé dílo, i když představuje rané a surové usílí ve snaze vytvořit úplnou mapu korejské země. Fakt, že to byla tak raná práce, zdůrazňuje ve skutečnosti jen svůj význam. Bylo to, slovy jednoho badatele, výsledkem "dlouhé a obtížné práce ve shromažďování, spojování a tříbení kartografických pramenných materiálů různých druhů".

Mnoho aspektů mapy Ch´onggudo již označuje Kima jako průkopnického myslitele v říši kartografie. Jeho celková metodologie byla jedinečná. Kim nerozčlenil své dílo do tradičních "osmi map provincií" (to byl ve své době tradiční přístup k národnímu mapování), ale rozdělil Koreu na 22 dílů, přičemž každý pokrýval oblast 100 na 70 li (míra li je přibližně 3,2 km). Každá očíslovaná dřevěná deska mapy byla otištěna na jedné straně dvoudílné Ch´onggudo. Měřítko vzdáleností bylo jasně označené přes stranu a horní okraj každého listu, takže vypočítávání vzdáleností nebylo vůbec komplikované. Přední list indexu popisující na mřížkou rozdělenou národní mapu ukazoval, kde najít každou z označených sekcí. Navíc umístil sudé a liché očíslované rovnoběžky do různých svazků, umožnil tak souběžné prohlížení map sever-jih tím, že si člověk otevřel a přiložil oba svazky vedle sebe, zatímco po sobě jdoucí listy východ-západ člověk mohl prohlížet jednoduše tak, že obracel jednotlivé strany svazku. Dokonce v tomto bodě Kim myslel jasně prakticky a ne pouze kartograficky.

Přesné měřítko Ch´onggudo, nejrozsáhlejší mapy Koreje, která byla vůbec pořízena, také dovolovalo přesnější označování topografických a člověkem vybudovaných prvků v rámci kontextu národní mapy. Kim označil úplné hranice místních krajů a okresů a mimo to jinými prvky také i místní sídla a poštovní stanice (s označením jejich velikosti a počtem držených koní), signální majáky (a jejich výšku), dopravní cesty, pastviny, horské průsmyky, mosty a skladiště. Kim určil takové prvky za pomocí legendy, inovace, která vděčí vlivům západních map a která byla prvně použita v korejských mapách 18. stol. Kim dále rozšiřoval svou mapu poznámkami na historickém pozadí míst nebo komentářem o jistých jedinečných prvcích jako jsou "pravý pramen řeky Han" nebo "dva vrcholy o výšce tisíc sáhů".

Ch´onggudo nebylo ve skutečnosti vytištěno jako zcela dokončený dokument snad z finančních důvodů. Tisky byly nejspíše udělány na pravoúhlých listech, přičemž levý byl prázdný kromě celonárodního přehledu a měřítka vzdáleností tištěných podél okrajů. Po přečtení Kimova úvodu a vysvětlení, mohl kartograf znalý teorie "vytvořit" mapu sám. Tak zachovalé kopie map vykazují ohromnou rozmanitost v kvalitě, barvě a detailu.

Navzdory svým pionýrským kvalitám, mapa Ch´onggudo převzala většinu geografických informací z map předchozích nebo z královského mapování. Kim se primárně spoléhal na mapy z 18. stol., na Tongguk yojido (Komprehensivní mapu Východní Země), vytvořenou Ch´oe Sang-gi (1678-1752) pro obecný nástin Koreje a využíval informace získané z průzkumných cest sponzorovaných dvorem a z národních děl o geografii, aby doplnil detaily. Přestože byla mapa mnohem podrobnější než cokoli jiného, co se předtím objevilo, opakovala nepřesnosti svých předchůdců, zvláště co se týče toku řeky Yalu podél korejsko-čínsko hranice a rozsahu korejského východního pobřeží.

Kim Chong-ho mizí z historických záznamů po krátkém objevení v r. 1834, a nevystupuje do roku 1861, kdy vychází jeho opravdu mistrovké dílo Taedong yojido. Bylo vyřezáno samotným Kimem

na sérii dřevěných desek a to ne jako Ch´onggudo.

Legenda má za to, že dcera Kima pomáhala svému tehdy již starému otci s vyřezáváním dřevěných originálů. První vydání v r. 1861 bylo zjevně dost populární, aby si vynutilo druhé vydání v r. 1864.

Mezi léty 1834 a 1861 se toho mnoho v Koreji změnilo. V r. 1834 žila země relativně v míru a v bezpečí a nebyla ohrožována vnitřními nepokoji ani ambicemi Západu. Uvedením na trůn prince Kojong, malého chlapce (vládl v letech 1863-1907), se však vláda ocitla ve svém nejhlubším úpadku a také vypukala s nebývalou četností rolnická povstání. Od r. 1850 nepovolený cizí jinověrný katolicismus podnikal znepokojivé zásahy mezi obyvateli, v některých případech dokonce nacházel své tajné přívržence i na dvoře samém. Dvorní frakcionářství ochromovalo vládu a korupce a špatné hospodaření byly přebujelé. Zlověstnější se dokonce stávala intervence "západních barbarů" a jejich vliv na místní záležitosti. Japonsko bylo donuceno se otevřít americkému kapitánovi Matthew Perrymu v r. 1854 a další cizí zasahování v jihovýchodní Asii dostihlo korejský dvůr během 60. let 19. stol. Rusko se dožadovalo obchodu na severu země. A co bylo nejvíce znepokojující, bylo to, že v r. 1861 byl čínský dvůr přinucen podrobit se novým a pokořujícím požadavkům Západu, což bylo pro mnohé v Koreji jasné znamení, že Čína ztrácí svůj "mandát nebes" a že úkol ochrany cesty cnosti starověkých mudrců připadl samému drobnému poloostrovnímu korejskému království.

Otec nového krále, úskočný Yi Ha-ung (1820- -98), známý svým oficiálním titulem Taewongun neboli "Princ Velkého dvora", využil postavení nového krále a sám se de facto dosadil za vladaře. Převzal moc v r. 1864 a nařídil politiku striktní izolace. V r. 1866 bylo zatknuto a popraveno devět ilegálních francouzských kněží jezuitů. Francie zahájila odvetnou vojenskou akci. Ačkoli francouzský útok definitivně selhal (protože jim chyběly přesné mapy), obklíčená mentalita Korejců vzdávala hold korejskému dvoru a zastávala názor: "Západní barbaři napadají naši zemi. Jestliže proti nim nebojujeme, nutně s nimi tedy uzavíráme příměří. Podporovat takové utišení znamená zrazovat národ."