NZK logo
Odvětvové informační středisko a Zeměměřická knihovna VÚGTK

250 66 Zdiby 98, tel. +420 284 890 375, fax: +420 284 890 056
titulni strana
Novinky zeměměřické knihovny č. 6/2003



VÚGTK 7 992
H. Baumgartner

Ohrožení přírody : Když je teplo na horách

[Naturgefahren : wenn s warm wird in den Bergen]

In: Geomatic Schweiz. - ISSN 0252-9424. - Roč.101, č.8 (2003), s.430-433 : 3 obr. - Res. něm., franc. a ital.

Přeložil P. Vyskočil (zkráceno)
Zdiby : VÚGTK, 2003. - 2 s.
Klíčová slova: Alpy, klima, prostředí, ledovce, oteplování, tání, modelování




1. Úvod

Na listu topografické mapy Švýcarska (Innertkirchen) měřítka 1:25 000 z roku 1995 nelze nalézt jezero Triftsee. Údolní kotel jazyku ledovce Trift - nahoře přes Gadmen v západních Bernských vrších, byl tehdy ještě zaplněn ledem. Dnes leží úroveň ledu třicet metrů níže a ledovec ústí do malého jezera. Jen některé alpské ledovce se zcvrkávají tak rychle jako ledovec Trift. Ústup okraje ledovce v roce měření 2000 / 2001 dosáhl 250 metrů.

2. Nebezpečí odtržení ledovce

Ve vesnici Gadmen, ležící několik set metrů dole pod údolím, vyslovila vesnická rada obavu a vyžádala si posouzení expertů. Zejména je otázkou, zda zde nehrozí ze zvětšování jezera Triftsee nebezpečí jeho otevření se do údolí.

Odbornící z ETH Zurich soudí, že není třeba se obávat bezprostředního ohrožení. Přesto však jezero narůstá a během tří až pěti let může dojít k pohybu ledovce a k jeho rozlomení. To by mohlo vyvolat rázovou vlnu v jezeře s následným zaplavením v údolí.

3. Mapy ohrožení zabraňují škodám

Oblasti, které jsou v nebezpečí, jsou vyznačovány na mapách ohrožení. Federální úřady zavazují kantony k vyhotovování takových map a k jejich údržbě, přičemž kryjí 70% nákladů s tím spojených. Informace o takových nebezpečích mají totiž význam pro správní a přírodní plánování, přičemž v nejohroženějších oblastech (v mapach vyznačeny červeně) platí např. absolutní zákaz výstavby. V mapách jsou vyznačeny i oblasti ohrožené lavinami. Z hlediska života obyvatelstva mají takové oblasti význam také pro udržování spojení s okolními oblastmi, kdy laviny přerušují obvyklé cesty.

Mimo mapy podporuje federace i kantony projekt "StorMe", v jehož rámci je budována banka dat o historických a aktuálních přírodních událostech na bázi Internetu. Všechny údaje jsou veřejně dostupné a lze je předávat ve formě informací na e-mailové adrese: storme@mail.admin.ch

4. Také stále zamrzlá půda taje

S uvolňováním a táním ledovců dochází i k tání stále zamrzlé půdy. Tak vzniká riziko skluzů a v případě silnějších dešťů i blátivých lavin. K těmto jevům však dochází ve výškách nad 2700 m a osídlené oblasti jsou jen málo ohroženy.

Hrozivější je však jiné hledisko klimatických změn. Při průměrném vzrůstu teploty o 1 C může vzrůst vlhkost vzduchu o 7%. Proto podle expertů vzrostly vodní srážky na severní polokouli od pěti do deseti procent. Nezvýšil se však počet deštivých dnů, ale vzrostla intenzita srážek. Modely ukazují, že při dalším vzrůstu teploty na 2 C, vzroste množství silných dešťů o 20 až 40 procent. To povede celkově k většímu nasycení půdy vodou a ke zvýšení nebezpečí skluzů půdy a blátivých lavin. Druhotně pak vzniká riziko větších sněhových srážek na vrcholcích Alp, které při tání může způsobit spolu s přívalovou dešťovou vodou záplavy v údolí.

5. Zkušenosti již nepostačují

Mnoho osad v prostoru Alp přežívalo po staletí různá období nebezpečí, díky opatřením daných zkušeností. Sem lze zařadit uzávěry cest, evakuace obyvatel a využívání přirozených, letitých poznatků obyvatel. Nicméně všechna taková opatření dnes již nepostačují. Poměry se velmi rychle vzdalují od historických normálů a zkušeností. Přestávají platit dloholeté poznatky tradiční znalosti. Zvýšené teploty atmosféry dávají vzniknout turbulencím, sněhovým bouřím a vichřicím, nebývalým pro prostor Evropy. Pro oblast Alp se pak předpokládá, že během tohoto století zmizí 80 až 90 % všech alpských ledovců.

6. Závěr

Pomocí vyspělé počítačové techniky jsou v poslední době simulovány stavy povětrnosti i jejich důsledky v budoucím století. Samozřejmě, že takovým způsobem nelze vytvářet přesné předpovědi a prognózy mají jen určitou pravděpodobnost. Přesto lze však vyvozovat poznatky o více postižených oblastech, zvýšené intenzitě ničivých bouří apod. S cílem odborné prognózy je nutné sjednotit úsilí specialistů různých oborů tak, aby mohl být zpracován včas plán nezbytných opatření.



Naposledy aktualizováno: 18.3.2004