Novinky zeměměřické knihovny č. 5/2006

Klíčová slova: městské plánování, krajinné plánování,architektura, Německo, nordické země

Ten, kdo si klade otázky o změnách a nových podnětech pro prostorový rozvoj, musí zodpovědět jako městský plánovač dvě otázky. Mění se vše nebo se nic nemění?  Ano i ne. Obě odpovědi jsou stejně správné, ale i málo pomohou. Bez nároku na úplnost nebo vědeckost bychom se rádi z hlediska 35 trvajících  plánovacích  kanceláří, v nichž spolupracují městští a krajinní plánovači a architekti se zástupci rozdílných povolání (včetně zeměměřičů),  podělili o zkušenosti.

Co se nezměnilo?

Nezměnil se předmět městského plánování při přihlédnutí k současným společenským a hospodářským rámcovým podmínkám, které dotvářejí další vývoj města, a prostoru prostorovým přetvářením za předpokladu šetrného nakládání s přírodními zdroji. Slovo současné přitom hned ukazuje na niterné přeměny vlivem času. V krátkém čase, tedy krátkém pro vývoj města, pro naši odbornou činnost, lze zhruba pozorovat čtyři období.

Až do konce šedesátých let byl náš úkol v podstatě určován funkcionalistickými a prostor přetvářejícími hledisky. Poté v sedmdesátých letech došlo k rozšíření o sociální hlediska se změnou pohledu na kvalitu stávajícího města.

V osmdesátých a devadesátých letech nabývala na významu ekologická hlediska, územní plánování se stalo integrální částí plánování. Koncem devadesátých let a až doposud nabývají na síle soukromohospodářská hlediska a je nutno obezřetně postupovat při jejich uplatňování vůči ostatním požadavkům.

Co se mění?

To nám osvětlí pohled na některé současné požadavky plánovacích úkolů.

Vznikají pochybnosti o rovnosti životních podmínek. Stávající pojetí kvalitativní a kvantitativní péče o obyvatelstvo v daném prostoru se musí určovat znovu. To klade zejména zemskému a oblastnímu plánování zásadní otázky. Poměr veřejně-obchodních a soukromých úkolů se mění. Také přetrvávají nejasnosti o přínosech komunálně zajišťovaných výkonů, vzhledem k nap-jatému stavu veřejného rozpočtu. Zde převládá snaha o jejich převedení na soukromou a do-bročinnou sféru.

Místo nárůstu  minulých let dochází k poklesům a změnám uspořádání. Přeměny ve výrobě a lo-gistice bývají finančně náročné a přístupné pouze velkým výrobcům.

Přebytek nabídky obytného prostoru vytváří změny v sociálním uspořádání se sklonem k diferenciaci.

Jen několik hesel dostatečně ukazuje na obtíže nynějšího plánování. A nadto nový stavební zákon a tendence „ekonomizace“ (privatizace plánování a deregulace nachází obecně  malé pochopení.

Proto je zcela pochopitelné, že se praktické městské plánování nachází v hluboké přeměně, kdy mu teorie bývá víc na obtíž než na pomoc.

Péče o kvalitu a životní prostředí

V naší kanceláři (asi jediné v celém Německu) máme zavedenou integrovanou správu kvality a životního prostředí. Lze vidět tři různá využití: užití zaměřené na možnosti se svým umístěním, vlastnostmi a činiteli jako výchozí bod, aplikace orientované na spotřebu pro zajištění funkcí a struktur společnosti, užití zaměřené na poptávku pro vývoj a uskutečnění konkretních požadavků zákazníků. Spojením a zvážením různých plánovacích aplikací se dospěje k výsledkům nasměrovaným na přemístění. Zejména práce při „vyvažování“ různých možností činí plánovací postup přehledný a proveditelný. V rozhovorech se zákazníky a příslušnými činiteli se vymezí prostor pro akce a závislosti. Tím vzniknou společně propracovaná řešení, na nichž se lze i shodnout, lze je zaplatit a dojdou úředního povolení. Názorněji lze snad požadavky ozřejmit na dvou příkladech, které ukazují též šířku záběru úloh z městského plánování.

Mezinárodní projekty

Jedním z projektů vyžádaných Evropskou unií je projekt LHASA (Large Housing Areas Stabilization Action = Stabilizační akce velkých obytných oblastí), objednaná okresem Marzahn-Hellersdorf, co hlavním partnerem, probírající a rozvíjející velká sídliště na různých úrovních. Z hlediska městského plánování je zvlášť zajímavá část 1, zabývající se neformálním plánováním. Zde se ukázalo, že na obecní úrovni většiny zemí střední a východní Evropy podobně jako v Německu existuje řízení o plánování staveb, ale v Německu zavedené neformální, ale účinné rámcové plánování není známo.

Jako hlavní problém na všech sídlištích bývá vyjmutí pozemků ze soukromého vlastnictví, aby se na nichdaly uskutečnit všechny činnosti potřebné pro bydlení na soudobé úrovni. Tak například mají polské a maďarské pozemky pro bydlení pouze několik málo metrů okolo budov, nebo se na nové vlastníky převedla pouze zastavěná plocha. Vícepodlažní domy zůstávají v majetku bytových podnikatelů nebo družstev, aniž se vyjasnilo financování provozu. (www.lhasa-online.net)

Partneři na projektech  ma+

Evropskou unií podporovaný projekt  „Metropolitní oblasti Baltského moře“, která koordinuje společné krajinné plánování Berlína a Braniborska jako vedoucí partner, se jedná o zavedení postupů pro následný rozvoj prostoru, konkrétně o rozvoj vícestředových uskupení, tj. převedení cílů evropské perspektivy prostorového rozvoje (ESDP) a lisabonské strategie.

Neodvisle  od otázky, která mimo jiné přenáší výše uvedené cíle do konkrétních plánovacích doporučení pro jednotlivé oblasti, se ukázalo při jednání s partnery z jiných zemí, jak mnoho se liší jednotlivé plánovací zvyky.

Zatímco Německo má zavedený systém od krajinného plánování až po místní stavební plánování, je v jiných zemích oblastní plánování zčásti teprve ve výstavbě nebo má pouze neformální charakter. Vývoj teoreticky-metodologického základu, který se u nás považuje za neodmyslitelný, je pro nordické oblasti relativně nedůležitý. Daleko více se zde klade důraz na cenu výsledku a jeho dosažení nenákladnými postupy. Oblasti jako Vilno, Petrohrad a Varšava se zajímají především o projekty na dopravní infrastrukturu pro řízení plánování, které se zaměřuje zhusta na technická data. (www.metropolitan-areas.net)

5.600

Návrh městské zástavby Köpenicker Straße, Berlín. Je zde rozvoj zástavby výměnou ploch?

Budoucí územní správa

Zmiňme se naposled o nemálo významném úkolu, který zabírá stále více a více prostoru. Úlohy v oblasti správy území, jeho propojení činiteli, např. dílnami, motivace a souhra mezi občany, řemeslníky, správou a postupy při získávání podněcujících prostředků, příprava a provádění činností. Prostorové napojení je zde v podstatě dáno vlastním akčním prostorem, méně již prostorově představovanými výsledky. Plánovači mají díky svému souhrnně založenému vzdělání ty nejlepší předpoklady pro vedení mezioborových skupin. Stálá výzva zjišťovat veškeré souvislosti během plánování a sestavovat je do návrhů plánů (včetně alternativ), projednávat je a nakonec cílevědomě provádět jednotlivé plánovací etapy, dodává i městským plánovačům moderní ráz.

Prof. Dipl.-Ing. Urs Kohlbrenner, Stadtplaner SRL

Vorsitzender der DASL-Landesgruppe Berlin-Brandenburg

Kurfürstendamm 35 • 10719 Berlin

E-Mail u.kohlbrenner@planergemeinschaft.de

www.planergemeinschaft.de