Odvětvové informační středisko a Zeměměřická knihovna VÚGTK 250 66 Zdiby 98, tel. +420 284 890 375, fax: +420 284 890 056

[Tactile Mapping : GML-Based Interoperable Geographical Databases]

Andrew F. Tatham. - In: Cartogr. J. - ISSN 0008-7041. - Roč.40, č.3 (2003), s.255-258. - Res. angl. - Lit.5.

Přeložila S. Semerádová (zkráceno)
Zdiby : VÚGTK, 2004. - 2 s.

Klíčová slova: hmatové mapy, slepecké mapy, vývoj

Úvod

Naštěstí pro zrakově postižené nastala zhruba před padesáti lety - po druhé světové válce - hmatová obdoba revoluce tisku a s ní i srovnatelná revoluce v péči o vzdělávání zrakově postižených.

Základem této revoluce bylo přijetí názoru, že zrakově postižení mají být plnohodnotnými a plně se podílejícími členy společnosti a že za to celá společnost nese zodpovědnost. Ačkoli byl zákon proti diskriminaci nařizující poskytovalům služeb umožnit zrakově postiženým přístup k jejich produktům přijat teprve v roce 1995, jeho vydání dalo významný podnět ke změnám, které, zdá se, budou pokračovat třeba až do situace, kdy budou například vydavatelé povinni poskytnout hmatové verze svých produktů včetně map. V oblasti vzdělávání je patrný stejný posun. Jak je zřejmé, v procesu integrace postižených hrají roli jak technologický pokrok, tak přístup společnosti.

Včera

Oproti tradičnímu má hmatové mapování relativně krátkou historii. Braillovo písmo bylo vyvinuto teprve na počátku 19. století, první známé hmatové diagramy se objevily později v tomto století zhruba v době, kdy vznikaly i první školy pro zrakově postižené. Jednalo se většinou o modely kontinentů a států, často dřevěné a obvykle jen v jediném provedení.

V této formě se jejich rozšíření a užitek podo- bal rozšíření kreslených map před vynálezem tisku. Navíc panoval názor, který bohužel ještě místy přetrvává, že zrakově postižení číst mapy nemohou, a i kdyby mohli, nemělo by to pro ně praktický význam.

Prvními nástroji pro výrobu bylo ozubené kolečko pro obrazovou část a razidla pro Braillovo písmo.

Druhým vynálezem byla tvorba kolážových map, které používaly provázky pro linie, knoflíky pro body a hrubý papír pro plošné prvky. Výhodou této jinak velmi nákladné metody je, že ji mohou používat dobrovolníci bez přístupu k speciálnímu vybavení.

Poslední dodnes používanou metodou je "německý film", což je jemný film na gumové podložce, na který se píše rydlem.

Dnes

Modely s různým stupněm elevace přetrvávají i dnes v části hmatových map. Ve větším měřítku se používají i pro znázornění architektury a umění.

Pro kopírování koláží, ale i pro prezentaci vědeckých poznatků a pro výuku, se používá technologie termoform, kde přisátím nahřáté a změklé umělé hmoty na matrici vznikne její kopie.

Také automatizace tištění Braillova písma pokročila a mapy mohou být tištěny reliéfní tiskárnou přímo z grafických programů. Rozlišení tohoto tisku není nejlepší (běžná vzdálenost mezi tečkami je 2 - 2,5 mm), ale ve spojení s obrazovkou citlivou na dotek a s příslušným softwarem (např. TGD AudioCAD) představují pro zrakově postižené zajímavý způsob, jak vytvářet vlastní grafiku.

Podobným způsobem se vyrábějí matrice z kovu a plexiskla pro produkty z termoformu nebo mikrokapslí. Jedná se o podložku pokrytou zvláštními kapslemi naplněnými alkoholem a popsanou zvláštním inkoustem. Je-li podložka osvícena infračerveným světlem, pak popsaná místa světlo absorbují, alkohol se vaří a kapsle nabobtná.

Tyto dva postupy jsou zřejmě nejrozšířenější. Zvolená metoda má pak vliv na celý kartografický proces, a proto se začaly objevovat první snahy o formalizaci pravidel pro kvalitní hmatové mapy a výzkum čitelnosti symbolů jednotlivě i v kontextu. Důležitější než perceptuální a kognitivní faktory se však ukazují faktory sociální.

Zítra

Není pochyb o tom, že příští roky budeme svědky pokroku jak na poli technologií, tak designu a chápání psychologických procesů při čtení dotykových map. Rozumět těmto pochodům bude velmi důležité, ačkoli hmatové mapy nejsou jediným řešením - textové popisy lze použít často i pro převážně grafické úkoly. V multikulturní společnosti hraje grafika důležitou roli v překonávání jazykových bariér např. v technických návodech nebo ve vzdělá-

vání. Menšinám s odlišným jazykem tak odpadají překážky, které ovšem paradoxně vyvstávají menšině zrakově postižených. I z ekonomického hlediska je přitom výhodnější zrakově postiženým pomoci, než je vyčlenit z běžného života.

Rozšířit orientační schopnosti dětí i náhodně osleplých dospělých znamená uplatnit v hmatových mapách nejen "vpravo", "vlevo", "vpředu", "vzadu", ale i složitější pojmy jako směr a vzdálenost. Je potřeba spojit úsilí postižených s možnostmi hmatových map. Určitě lze čekat vylepšení reprodukce a možná i nové produkce hmatových map, a také možnost výroby map na zakázku, jak už to informační technologie umožnily u nehmatových map.

Pro státní správu je výzvou do budoucna využití technického pokroku, aby se integrace postižených stala realitou a nejen prázdnou frází, zrakově postižené čeká výzva chopit se příležitosti a rozšířit si obzor za hranice svého těla a kartografy zase vyvinout strategie pro učení čtení hmatových map a jejich využití v běžném životě, aby mohl být každý zrakově postižený plně zapojen do společnosti.