Odvětvové informační středisko a Zeměměřická knihovna VÚGTK 250 66 Zdiby 98, tel. +420 284 890 375, fax: +420 284 890 056

[Sie hatten die besseren Karten! : Die Nachführung der geheimen "Deutschen Heereskarte Schweiz 1:25 000" im Zweiten Weltkrieg]

Martin Rickenbacher, Markus Oehrli. - In: Geomatik Schweiz - ISSN 1660-4458. - Roč.101, č.11 (2003), s.622-629 : 10 obr. - Res. něm., franc. a ital. - Pozn.14.

Přeložil P. Vyskočil (zkráceno)
Zdiby : VÚGTK, 2004. - 2 s.

Klíčová slova: Švýcarsko, vojenská mapa, zvláštní vydání, obsah, kvalita, zobrazení, Gauss-Krüger

Úvod

Období druhé světové války je v poslední době věnováno stále více pozornosti. Publikace nezávislé expertní komise Švýcarsko - druhá světová válka a další otevřená společná jednání o bývalé úloze Švýcarska vytvářejí těchto procesů. Jedna otázka s bezprostředním vztahem k měřictví zůstává však stále zatemněná. Je to otázka map, kterými byla Německá říše posedlá. Studie špionážního náčrtu ve spojitosti s dalšími dokumenty a mapami z tzv. "Canarisova archivu", přivedly autory k dosud nepublikovaným německým válečným mapovým vydáním Švýcarska. Základním poznatkem při tom bylo, že první topografické mapy měřítka 1:25 000 nebyly sestaveny "naší" topografickou službou, ale oddělením pro válečné mapy a měřictví generálního štábu německého velitelství. V pojednání jsou analyzovány obě varianty vydání 1940 a 1943-45, což vede k dalšímu poznatku, že části map byly během války německou stranou udržovány.

"Zvláštní vydání Švýcarska" z roku 1940

Německý wehrmacht sestavil během druhé světové války více mapových děl Švýcarska růz- ných měřítek. Základní mapou byla mapa měřítka 1:25 000, na kterou je také soustředěno pojednání. Krátce po obsazení Francie v květnu 1940, se začal generální štáb wehrmachtu zabývat myšlenkou útoku na Švýcarsko. Pro plánování možného vojenského tažení bylo sestaveno "zvláštní vydání" Švýcarska, dokončené ještě v roce 1940. Mapa sestávala ze 171 mapových listů rozměrů dnešní topografické mapy a pokrývala plochu asi 36 000 km². Toto vydání spočívalo na "Topografickém atlasu Švýcarska" tzv. Siegfriedově mapě. Švýcarský vojenský souřadnicový systém byl nahrazen německým systémem Gauss-Krüger, takže mapy "zvláštního vydání" byly kompatibilní s německým zbraňovým systémem.

"Německá vojenská mapa Švýcarska"

1944/1945

8. července 1943 bylo započato s novým vydáním mapy 1:25 000, nazývané "Německá vojenská mapa" (DHK). Gauss-Krügerova souřadnicová síť byla nahrazena Německou vojenskou sítí, spočíva- jící na mezinárodní mapě světa 1:1 000 000 a měla sloužit k sestavení jednotného evropského měřického systému. Přestože byly vypočteny souřadnice rohů čtvercové sítě v srpnu 1943, byly využity ve výrobě map teprve v roce 1944. V roce 1943 bylo využito k doplnění map také leteckých snímků, zejména v prostorách jižně od Rýna. Přes vzrůstající těžkosti spojené s postupnou porážkou, pracovala německá produkce map stále. Bylo vytištěno 186 listů mapy DHK na rozloze 39 060 km², přičemž poslední listy byly ještě v březnu 1945 zařazeny do tisku. Je třeba dodat, že tyto německé válečné mapy 1:25 000 byly prvním celoplošným mapovým dílem tohoto měřítka ve Švýcarsku.

V další části pojednání je věnována značná pozornost způsobu údržby map ze strany Německa. K tomu byly využívány i letecké snímy, pořízené zejména v příhraničních oblastech, ale i ve vnitrozemí, kde bylo několik letounů sestřeleno nebo přinuceno k přistání. Mapy byly doplňovány i v detailu špionážními pochůzkami tak, aby mohly sloužit k případnému útoku. Je přitom diskutována otázka, jak se tato aktivita slučovala se statutem neutrality Švýcarska. Jsou řešeny otázky, do jaké míry bylo využíváno vlastních vojenských map území neutrálního státu v případě útoku na Švýcarsko. Těmto otázkám je věnována řada dalších publikací, které jsou v pojednání citovány. Jsou to většinou odtajněné archivní údaje, které mají velký historický význam (zejména z hlediska současné techniky mapování z družic a celkově odlišné válečné strategie - pozn. překl.).