NZK logo

Novinky zeměměřické knihovny č.5/2003

VÚGTK


Tang Aiping - Tao Xiaxin - Ou Jinping VÚGTK 46 262

Zmírňování přírodních katastrof v Číně : Monitorování nebezpečí za použití digitálních technik

[Natural Disaster Mitigation in China : Hazard Monitoring Using Digital Techniques]
Přeložil J. Ján (zkráceno).
Zdiby: VÚGTK, 2003. - 2 s.
In: GIM int. - ISSN 1566-9076. - Roč.17, č.3 (2003), s.48-51 : 5 obr. - Res. angl. - Lit.5.

Klíčová slova: přírodní katastrofy, Čína, monitorování, digitální technika

Digitální Čína

Od 70. let se postupuje v plánu na úplnou digitalizaci procesu mapování. Byly vyhotoveny série digitálních map, které zahrnují základní geografické a geologické mapy, mapy pro zvláštní účely a mapy městských infrastruktur. Do dnešní doby byly dokončeny mapy v měřítku 1:250 000 a 1:1 000 000 pro celou zemi, zatímco na digitální mapě v měřítku 1:50 000 se pracuje. V některých samosprávních oblastech byly vytvořeny pomocí fotogrammetrie a pozemního mapování mapy ve velkém měřítku. Pomocí pozemních satelitních stanic byl zaveden dálkový průzkum, aby přijímal a distribuoval obrazová data, která pokrývají přes 80% teritoria. Tyto úspěchy a programy přispěly k plánování tzv. digitální Číny.

Povodně

Povodně jsou jednou z nejvážnějších přírodních katastrof, které se objevují v Číně, a mají ročně za následek ztrátu miliard dolarů. Povodeň v r. 1998 na řece Yangtze, nejdelší řece v Číně, vedla k 1 300 obětem a přímým ekonomickým ztrátám ve více než stovkách miliard dolarů. Státní komise pro pomoc při povodních aplikovala GIS a dálkový průzkum ve svých pomocných aktivitách s dobrými výsledky. Aby zmírnila nebezpečí povodní, začala vláda systematicky budovat digitální systém správy pro sedm hlavních řek a jejich přítoků. Tento digitální systém zahrnuje následující: meteorologická data, šíření dat o maximálních a průměrných ročních srážkách, topografii a charakter terénu, hustotu zalidnění, rozložení vlastnictví, rozložení a schopnost projektů na odvrácení povodní, informace týkající se dopravních systémů a jejich zranitelnosti. Tyto systémy do určité míry hrály důležitou roly v boji proti povodním.

Zemětřesení

Zemětřesení jsou jiným závažným nebezpečím v Číně. Nejhorší zemětřesení minulého století se objevilo v Tanshan a způsobilo smrt 240 000 lidí a miliony jich zranilo. Digitální program na omezení seizmických katastrof začal v r. 1991. Dnes více než dvacet měst vlastní digitální systém pro zmírnění seizmických katastrof. Jako příklad může posloužit Daqingský digitální systém pro zmírnění seizmických katastrof, který je projektován pro odhad seizmického nebezpečí, předpověď seizmických škod, rychlé zhodnocení seizmických ztrát a rozhodování v době pohotovosti a obnovu po zemětřesení. Systém je tvořen čtyřmi dílčími systémy:
  1. Dílčí systém dat a informací vytvořený pro získání, archivaci, zobrazení a analýzu prostorových dat: je složen z informačního systému inženýrství životního prostředí a seizmické činnosti. Zahrnuje geografické a seizmické monitorování, a monitorování zemětřesení.
  2. Analytický modulový dílčí systém: vypočítává škody a ztráty pro budoucí uplatnění v době pohotovosti a obnově po zemětřesení.
  3. Dílčí systém pro rozhodování: poskytuje různé optimalizující rozhodování pro únik a rychlou nápravu.
  4. Integrační systém a dílčí systém spojující uživatele: navržený pro poskytnutí jednotného pravidla pro jednoduchou komunikaci mezi jednotlivými systémy a přátelské propojení pro uživatele různých úrovní.

Sesuvy půdy

Sesuvy půdy jsou také hlavní přírodní hrozbou v jihozápadní části Číny, zejména v provincii Sichuan a v údolích řeky Yangtze a Žluté řeky. Zde se běžně objevují sesuvy půdy během deštivých období a každý rok způsobují ztráty na životech a majetku. Ty jsou příčinou druhotných katastrof, jako jsou povodně a zablokování dopravy. Po padesát let získávala Čína mnoho zkušeností v zamezování škod způsobených sesuvy půdy tím, že je předpovídala a monitorovala. Současné systémy zmírňování neštěstí spojených se sesuvy půdy se především zaměřují na města a klíčová místa civilních staveb. Digitální síťové systémy, které zahrnují základní informační databáze a analytické modely pro předpověď sesuvů půdy a jejich monitorování, byl zaveden v několika vysoce ohrožených městech. Pracuje se ovšem i na zmírňování neštěstí způsobených sesuvy půdy pro klíčové projekty civilních staveb. Například projekt vodní elektrárny vybudované na řece Yangtze zvyšuje nebezpečí sesuvů půdy. Její provoz je přísně spravován a monitorován prostřednictvím digitální databáze přírodních neštěstí.

Záplavy bahna a kamení

Záplavy bahna a kamení jsou vážným nebezpečím pro veřejnost v jihozápadní a středozápadní Číně, zejména v hornatých provinciích Yunan, Sichuan, Gansu a Shanxi. V celé zemi je v nebezpečí záplav bahna a kamení sedmdesát měst. V těchto oblastech jsou užívány vyspělá zařízení a techniky, aby byly vypracovány digitální sítě pro monitorování. Tyto techniky dovolily čínským vědcům v několika případech úspěšně předpovídat záplavy bahna a kamení a vytvořit tak digitální mapy ohrožených zón. Některé klíčové parametry pro zhodnocení nebezpečí záplav bahna a kamení jsou získávány ze statistik pozorování. Za pomocí dálkového průzkumu, satelitních technik a leteckého snímkování také vědci studovali vznik a vývoj mechanismu těchto záplav.

Jiné katastrofy

Větrná a písečná neštěstí, eroze půdy, desertifikace a meteorologická neštěstí jsou také vážné katastrofy, které postihují Čínu. Centrální vláda buduje monitorovací systém v reálném čase pro závažná přírodní neštěstí, když vychází z výše zmíněných úspěšných zkušeností. Tento systém je založen na digitálních technikách jako jsou satelity a letecký dálkový průzkum a GPS. Takové systémy představují budoucnost pro zmírňování následků přírodních katastrof v městských a příměstských oblastech. Digitální systém pro zmírnění následků katastrof a jeho vyspělé techniky, metody a teorie budou přijaty jako část rozvoje tzv. digitální Země, aby se ještě více zmírnila přírodní neštěstí.

Ačkoli vývoj v digitálních technikách pro zmírňování přírodních neštěstí značně pokročil, mnoho důležitých otázek zůstává stále nevyřešených. Mezi ně patří zavádění těchto technik, sběr dat, jejich přenos za extrémních podmínek, monitorování informací a podobně.


Naposledy aktualizováno:30.1.2004