| BROWN, N. - KEALY, A. - WILLIAMSON, I. | VÚGTK 26 430 |
Stochastické modelování fázových měření GPS pro zlepšení odhadu kvality |
| [Stochastic Modelling of GPS Phase Observations for Improved Quality Estimation] |
|
| Přeložil S. Semerádová (zkráceno). |
| Zdiby: VÚGTK, 2003. - 2 s. |
| In: Cartography. - ISSN 0069-0805. - Roč.31, č.2 (2002), s.143-151
: 1 obr. - Res. angl. - Lit.32. |
Klíčová slova: GPS, odhad, chyby
Úvod
Při efektivní integraci dat se jako velmi důležitá
jeví spolehlivá informace o jejich kvalitě. K základním prvkům prostorové datové infrastruktury patří
geodetické základy, v současné době často získané
pomocí globálního polohového systému. Odhady
kvality dat z GPS se však často ukazují jako nerealistické, protože ne všechny systematické i náhodné
chyby jsou zcela modelovány. Při vyjadřování kvality u prostorových dat bývá často přesnost odvozená
z vlastností přístrojů a postupů nahrazena přesností
určenou statisticky jako směrodatná odchylka s určitou pravděpodobností překročení. Naším cílem je
načrtnout základní teorii GPS s cílem poukázat na
kvalitativní souvislosti GPS dat.
Určování polohy v GPS
V tomto odstavci jsou popsány teoretické
základy GPS NAVSTAR včetně metod lineárních
kombinací a diferenčního GPS.
Omezení v manipulaci s chybami
Pomocí diferenčního postupu a lineárních kombinací lze odstranit většinu systematických chyb.
Některé systematické chyby (jako multipath) přesto
zůstávají, ačkoli empiricky odvozené matematické
modely pro troposféru a fázové centrum antény mohou pomoci při jejich zmenšení. Velikost zbývajících chyb závisí na:
-
efektu multipath (odrazu z bezprostředního okolí)
-
postupu zpracování (např. použití lineárních
kombinací k eliminaci vlivu ionosféry)
-
délce základny
-
použitých matematických modelech
-
typu efemerid (vysílané nebo přesné)
-
parametrech odhadovaných matematickým modelem
Kromě systematických chyb existují ještě náhodné korelace a šum v datech, kteréžto by měly být
zohledněny stochastickým modelem.
Korelace vznikají mnoha způsoby. Relativně
pomalá změna atmosféry oproti intervalům pozorování způsobuje časovou korelaci chyb. Pokud je
odblokován anti-spoofing, přjímač musí použít rekonstrukční techniky pro měření P-kódu a vzniká tak
korelace mezi pozorováními na obou frekvencích.
Současné stochastické modely
Nezávislý odhad parametrů má být při použití
metody nejmenších čtverců zajištěn správným určením vah měření. Zbytkové a nemodelované systematické chyby ve funkčním modelu a korelace v pozorování však ztěžují určení kovarianční (a tudíž i váhové) matice. Běžnou praxí je předpokládat, že
měření jednotlivých satelitů mají stejný rozptyl a
žádný vzájemný vztah. Tento přístup ale nezohledňuje šum způsobený šířením signálu, interferenci
rádiové frekvence, rozdíly mezi anténami družic, ani
prve zmiňované korelace.
Některé složitější programy počítají sice váhy
pro každou družici zvlášť, korelace však zanedbávají. Obecně může špatný stochastický model vést
k nespolehlivým výsledkům, příliš optimistickým
odhadům chyb a jeho vylepšení je prospěšné i pro
rychlejší a spolehlivější určení ambiguit.
Vývoj stochastického modelování
Existuje řada způsobů odhadu varianční-kovarianční informace o geodetických datech jako např.
Minimum Norm Quadratic Unbiased Estimation
(MINQUE) a Generalized Maximum-Likelyhood
Estimation (GML). U těch je ale těžké až nemožné
určit časovou korelaci a i jejich vylepšení předpokládá krátkou základnu a náročné výpočty.
Je potřeba vyvinout reprezentativní stochastický
model. Jedním z faktorů, které tomu brání, je multipath efekt. Ten může dosahovat až 4,7 cm, což je
vysoko nad úrovní šumu. Je-li ale známa pozice a
orientace přijímače i odrazivost okolních povrchů,
lze jej víceméně eliminovat. U pevných stanic se
ukazuje, že modelování tohoto efektu pomocí jeho
denní opakovatelnosti zlepšuje výsledky o 25–40%,
ale vyžaduje přesně určené souřadnice přijímače,
pevnou anténu a stálou odrazivost.
Autoři plánují analyzovat větší množství dat,
aby zjistili trend zbytkových chyb. Pokud je stochastický model správný a systematické chyby
odstraněny, měly by mít zbytkové chyby stálý -
nulový - průměr a rozptyl. Analýza dat s nulovou
základnou (dva přijímače s jednou anténou) ukazují,
že po odstranění systematických chyb nemají dvojité
diference žádnou korelaci. Při nenulových základnách existuje ve dvojitých diferencích silná časová
korelace. Snahou je oddělit všechny druhy chyb a
ponechat náhodné, které mohou být modelovány.
Závěr
Výzkum prokázal, že současné techniky dokáží
při správném zadání dodatečných informací efektivně odstranit většinu chyb, nicméně některé systematické chyby jsou stále problematické a současné
stochastické modely nemusí brát v úvahu korelaci
mezi měřeními. Pokračující výzkum má zvýšit správnost odhadů kvality a zlepšit tak využitelnost dat
v celé prostorové datové infrastruktuře.
Naposledy aktualizováno:2.2.2004