NZK c.5 /03 - Arnold, L.M.

Novinky zeměměřické knihovny č.5/2003

*ARNOLD, L.M. - WRIGHT, G.L.*	VÚGTK 26 430
Řízení a správa kartografických dat : Současné přístupy a nové směry
[Managing and Maintaining Cartographic Data : Contemporary Approaches and New Directions]

Přeložil S. Semerádová (zkráceno).
Zdiby: VÚGTK, 2003. - 3 s.
In: Cartography. - ISSN 0069-0805. - Roč.31, č.2 (2002), s.51-60 : 2 obr. - Res. angl. - Lit.37.

Klíčová slova: aktualizace, kartografická databáze, produkce map, správa dat

Úvod

Středem zájmu v oblasti tematických map je v současnosti budování geografických databází a otázka aktualizace těchto databází i odvozených produktů byla otevřena teprve nedávno. V důsledku neustálých změn v geografické realitě je ale právě tato otázka klíčová pro efektivní správu prostorových dat a několikerá aktualizace totiž nejenom nákladná a časově náročná, ale způsobuje i nesrovnalosti mezi datovými soubory.

Prvotní kartografické systémy napodobovaly konvenční kartografické postupy, a tudíž byly zaměřeny na grafickou stránku a kromě symboliky obsahovaly jen málo atributových dat. Protože však představovaly velké množství prostorových dat, staly se prvotním zdrojem pro GIS. Proto používají národní mapovací služby několik databází pro každý produkt a každé měřítko a obnovují jak skutečnou geometrii, tak kartografickou reprezentaci prvků.

Tradiční postupy vydávání map

Protože geografické informační systémy postrádaly zpočátku prostředky pro kvalitní grafický výstup, začaly se pro kartografickou produkci používat DTP systémy. Ty ale oproti GIS nejsou tak efektivní při ukládání velkých objemů dat a chybí jim silná návaznost na databáze. Pro kartografickou produkci by přitom byla vhodná kombinace obou druhů systémů. Hlavními důvody, proč nebyly GIS dosud zavedeny do praxe, jsou problémy s generalizací a specifické změny jako jsou posuny při kolizi s okrajem mapy. Pro vydávanou mapu je potřeba specifické úpravy, pro prostorovou analýzu naopak geometrická přesnost.

Pro systém schopný odvozovat různé mapy z jediné databáze je nutné vyřešit některé úkoly jako přístup k řízení databáze pro více uživatelů, odpovědnost za úpravy, historické analýzy, kontroly platnosti a integrity dat apod. Některá témata už se podařilo částečně zvládnout, nicméně kartografická vizualizace nebo víceměřítková aktualizace všeobecně zůstávají problémem.

Současné přístupy k revizi map

Produkce map se vždy více zaměřovala na estetické hledisko a méně na strategii revizí. Proto byly revizní mechanizmy zabudovány často až dodatečně, což vedlo k nízké efektivnosti a automatizaci. Při tradičním postupu produkce map má každé dílo svůj výrobní cyklus a konfrontace nastává jen při plánování nové edice. Data tedy mohou být kdykoli nekonzistentní v aktuálnosti. Aby se tomu předešlo, musí být změny zaváděny do různých produktů souběžně, čímž se zvyšuje podíl lidské práce a tím i chyb. Databázový přístup umožňuje zvýšení efektivity, jak to dokazují systémy vyvíjené některými organizacemi (jako jsou např. íránské Národní kartografické centrum, dánský Národní mapovací a katastrální úřad, francouzská Federální mapovací služba a finská Námořní administrativa). Dosavadní postupy pro snížení redundance jsou:

Aktualizace přírůstkem a vytváření verzí, kterou se zabývá zejména francouzská IGN svým projektem AGENT. Zohledňuje kartografickou generalizaci i specifické požadavky.
Regenerace map znamená příležitostně obnovovat mapy podle centrální geometrické databáze. Odpadá tak nutnost udržovat odvozená díla, problémy naopak způsobují specifické požadavky.
Dynamická reprezentace nemá zvláštní soubory s odvozenými daty. Tematické mapy jsou jen různé pohledy do databáze. Její úspěšnost dosud nebyla hodnocena.

Správa víceměřítkových dat

Databáze uchovávající několikerou reprezentaci dat se dají považovat za praktické řešení, narůstá při nich však redundance dat. Chybí také rámec pro uchování topologické jednotnosti.

Kartografie založená na databázi

Ukazuje se, že databázový přístup k produkci map umožňuje lepší správu prostorových dat než tradiční postup a že objektový model skýtá při kartografickém modelování větší možnosti než relační.

Nové směry vývoje

Technologická univerzita v Curtinu začala zkoumat metodologii správy prostorových dat v kartografickém produkčním prostředí. Snahou je dosáhnout ekonomické produkce tematických map a jejich snadné revize s využitím objektového paradigmatu. Zatímco velká část výzkumu se soustředí na průběžné obnovování mezi databázemi, tento projekt se zaměřil na dynamické generování tematických map z jediné databáze a snaží se uspokojit nejen potřeby modelování a prostorové analýzy, ale i průmyslové kartografické produkce.

Součástí projektu je generování tematických map různého účelu a měřítka, což znamená přebudovat systém s tvorbou každé nové mapy.

Základní cíle projektu jsou:

Zhodnotit současné přístupy ke správě kartografických dat.
Zhodnotit objektové paradigma z tohoto hlediska.
Zhodnotit a porovnat modely s více měřítky a s několikanásobnou reprezentací.
Vyvinout objektový datový model pro odvozování map s aktualizací v reálném čase.
Vyzkoušet tento datový model zhodnocením přenesení změn do generovaných map.

Výzkum bude probíhat ve třech etapách, z nichž první bude konceptuální modelování entit reálného světa pomocí jazyka UML, aby byla dodržena podmínka invariance vůči vizualizaci; v druhé fázi bude vyvinut systém a otestován na jednom regionu a ve třetí proběhnou experimenty s aktualizací dat. Úspěšnost bude hodnocena mírou nutné manuální práce a správností (konzistencí) výsledků.