Novinky zeměměřické knihovny č. 4/2006

Ravelet, Michel	VÚGTK 8 096
Andorra uskutečňuje svůj katastr
[Andorre réalise son cadastre] / Michel  Ravelet. - In: Géomètre. - ISSN 0016-7967. - Roč. 159, č.2027 (2006), s.8-10 : 3 obr.
Přeložil: Jan Rambousek ( zkráceno)
Zdiby: VÚGTK 2006. - 2 s.

Klíčová slova: katastr, Andorra

Největší z třinácti obcí v Andorrském knížectví sbírá německé a francouzské zkušenosti pro zavedení velmi výkon-ného katastru v republice, kde neexistuje vyvlastnění. Pro přizpůsobení k Evropě by měla Andorra lépe definovat pravidla o pozemkovém vlastnictví. Sedm farností (parochiátů, komun) mělo volnou ini-ciativu pro realizaci více či méně přesného katastru s výhledem na jeho uskutečnění do roku 2010. Podle studií farnost Encamp se třinácti tisíci obyvateli největší v celém knížectví (známá svým lyžařským střediskem Pas de la Case) se rozhodla pro jednoduchý katastr, jistou směsici francouzských a německých zku-šeností založenou na něčem, co silně připomíná pozemkovou knihu. Další far-nosti pracují podle tohoto příkladu, ale s menší přesností na základě leteckých snímků.

Andorra má hornatý povrch a malý podíl soukromých pozemků, 94% celkového území je veřej-ných a ze zbývajících 6% soukromých pozemků pouze 13%  je zastavěného. Nezastavěné pozem-ky mají klasifikaci „venkovský“ (od trafik po neužívané parcely). Pojem vyvlastnění neexistuje. Další příznačnou věcí je, že soukromé pozemky jsou automaticky zastavitelné. Zastavovací plán v každé z farností (vlastně pouhé směrnicové schéma) má sloužit na 300 let! Revize je možná vždy po šesti létech.

Ve farnosti Encamp existuje katastr od roku 1892, má 115 vlastníků ve venkovské oblasti, výměry se udávají  v jednotkách caballon (92,16 m²). Zástupci farnosti se zúčastnili v roce 2002 konference v Granadě o geografických informačních systémech (SIG) a tam získali podněty pro své úmysly získat ideální katastrální systém. Program se dělí do čtyř oblastí: práce v terénu (topografie spolu s fyzickými a právnickými údaji o pozemkovém vlastnictví), katastrální a ko-munální geografický informační systém, stránka na webu a kontrola kvality. Práce se zahájily v červenci 2004.

„Nelze řídit komunitu bez katastru," vysvětluje Miquel Alis Soulié, ředitel správního oddělení.“Z počátku se politikům do věci nechtělo, měli strach ze zdanění. Zde nemá nikdo rád věci zaváděné z vnějšku. Bylo to nesmyslné, protože to znamená něco zcela jiného. Má nám uchovat bohatství našeho území, jeho obsah na zemském povrchu.“

Jeden z pěti místních zeměměřičů (kteří mají úmysl vytvořit stavovskou organizaci) usměrnil nálady místního obyvatelstva. Zahraniční vlastníci takové problémy nemají, o to více andorrští vlastníci. Ale země je malá a všichni se znají, a tak bylo možno dosáhnout společného stanoviska.

Přísná kontrola kvality

Měření v terénu prováděl francouzský zeměměřič Jean Sompayrac sídlící v Toulouse. Dva pracovníci  Stephane Galtier a Vincent Cougneric pracovali nepřetržitě po celý rok. Stála stanice GPS byla umístěna na radnici a skupina pracovala s laserovým trojrozměrným skenerem. „Nebylo to zcela nezbytné,“ přiznává Jean Sompeyrac. „Ale mnoho je řečí o zakázkách. Jsme-li už jednou na místě, požadují na nás zaměřit golfové hřiště. A skenování se ukázalo velmi užitečné pro nedostupné části.“

Měřítko 1 : 200 byla velmi technická záležitost a zahrnovalo četné podrobnosti jednotlivých staveb. Všechny výsledky se předávaly na radnici, kde je pečlivě ověřovala španělská kancelář José Antonia Saeze.

Osazení hraničními znaky ve venkovské části a následné zaměření s přesností 5 cm, soukromé     a venkovské komunikace, právo průchodu, to vše prováděl zeměměřič Jordi Torres Arrauz.

Průběžné konzultace

Jiné hledisko našlo svou inspiraci ve Francii, oddělení soukromého a komunálního vlastnictví dohodou. Ve farnosti Encamp se užívá tří jazyků (katalánština, španělština a francouzština).       O pracech se publikovalo v místním úředním časopise Journal officiel. Navíc na Internetu bude možno získat poradu ve věcech katastrálních s možností požadovat výpis s elektronickým podpisem. O to mají největší zájem notáři. Ale úplně všechno nebude volně přístupné. Miquel Alis upřesňuje: „Katastr je značně volně přístupný. Ale když uvolníme údaje o parcelách, bude to bez hodnot a jmen vlastníků. To není dovoleno ani ve Španělsku. Bude potřebné, aby parlament odhlasovat zákon, který by rozhodl, zda smí být katastr veřejný. My sami bychom asi spíš volili jistou míru důvěrnosti.“