VÚGTK 6 266

[Cross-border Mapping - Grenzerfahrungen kartographischer Art]

/ Sabine Witschas. - In: Kartogr. Nachr. - ISSN 0022-9164. - Roč.55, č.4 (2005), s.201-207. - Lit.22.

Přeložil Jan Rambousek (zkráceno)
Zdiby : VÚGTK, 2005. - 1 s.

Klíčová slova: mapování, mapy, státní hranice

Vzhledem k rozvoji Evropské unie roste nutnost zeměpisně prostorových rozborů v hraničních a hranice překračujících oblastech. Použitelnost a užitečnost takových zpravidla různorodých dat do značné míry ovlivňují úspěch a účinnost kartografie překračující státní hranice. Nadto mohou vzniknout jazykové přehrady a nutnost vícejazyčných map. Rozhodnutí o užití toponym jsou nevyhnutelná. Pomoci mohou dosavadní zkušenosti a poznatky, aby se lépe zvládly požadavky do budoucna.

Příkladem může být i menší oblast Euroregionu Labe (IÖR - Beeg 2001), jakož i vícenárodní prostory na mapě německo-polského příhraničí s ochrannými územími (IÖR - Kettner, Witschas 2001). Práce s geodaty vyžaduje vyhledání vhodných zdrojů a lze užít i stávající internetové portály, jakož i přístupové možnosti (Luzet 2003). Použitelnost takto přebíraných podkladů ovlivňuje technická specifikace (formát dat, požadavky na nastavení), geometrická specifikace (geodetické základy, zobrazení, přesnost), obsahová specifikace (stav dat, vlastnosti, statistické údaje), rozhraní, změna zobrazení pro uvažovaný produkt buď v rastrovém nebo vektorovém formátu, statistické a alfanumerické metody při převádění atributů geografických dat.

Vícejazyčnost pak bývá příčinou změn textu na mapách, roli endonym a exonym pěkně znázorňuje v textu obrázek 8 nazvaný Babylon v Evropě a vyhlídky na další činnost na tomto jistě záslužném poli pak obrázek 9 nazvaný Euroregiony ve střední Evropě - podstatný potenciál pro přeshraniční mapování.