Odvětvové informační středisko a Zeměměřická knihovna VÚGTK 250 66 Zdiby 98, tel. +420 284 890 375, fax: +420 284 890 056

[Usability Engineering für kartographische Visualisierungen : Methoden und Verfahren]

Fabian Hermann, Matthias Peissner. - In: Kartogr.Nachr. - ISSN 0022-9164. - Roč.53, č.6 (2003), s.260- 265 : 1 obr., 1 tab. - Res. něm. - Lit.28.

Přeložila S. Semerádová (zkráceno)
Zdiby : VÚGTK, 2004. - 2 s.

Klíčová slova: uživatel, použitelnost, rozhraní, vizualizace

Abstrakt:

Čím více kartografických vizualizací se coby interaktivní systémy dostává ke koncovým uživatelům, tím větší důraz je kladen na snadné použití. Autoři rozebírají pojem použitelnost podle norem ISO a způsoby, jak ji zvýšit. Za podstatný krok považují neponechat testování na konec, ale zaměřit na uživatele celý vývoj produktu.

Úvod

Čím více kartografických vizualizací se coby interaktivní systémy dostává ke koncovým uživatelům, tím větší důraz je kladen na snadné použití. Mnoho technických produktů, jako jsou nabídky na internetu nebo aplikace pro mobilní telefony, se dostává k širšímu okruhu uživatelů s menší znalostí čtení kartografických reprezentací a používání IT systémů. Otázka tedy zní: jaké metody použít pro systematické vyzvednutí možných problémů s obsluhou systému a jak odvodit použitelné optimalizační přístupy? A jak tyto metody uplatnit už při vývoji uživatelsky zaměřeného produktu.

Použitelnost kartografických systémů

Norma ISO-9241-11(Mezinárodní organizace pro standardizaci 1998) definuje použitelnost - usability - jako "míru, v jaké může být produkt používán určitým uživatelem v určitém kontextu pro efektivní dosažení určitých cílů, a tím i spokojenosti". Je tedy vždy nutné hovořit o použitelnosti vzhledem k dané skupině uživatelů a stanovenému účelu a kromě efektivity a chyb zvažovat i požadavky na atraktivitu produktu a radost z jeho používání.

Normy ISO 9241-10 a 14915-1 stanovují i principy

* Pro termín Usability Egineering neexistuje vhodný krátký český překlad

pro vytváření a podávají dobrý přehled o všeobecných požadavcích na softwarové systémy, přestože pro jednotlivé programy musí být tato kritéria upřesněna.

Samozřejmá je srozumitelnost kartografické vizualizace, ale přidávají se i kritéria jako označení tlačítek nebo položek v menu. Další principy se týkají klasických softwarových pravidel a vyžadují např. vratnost funkce, hlášení chyb apod., objevuje se i požadavek na možnost přizpůsobení produktu specifickým potřebám.

Aplikační (použitelné) inženýrství a design zaměřený na uživatele

Stále přetrvává rozšířená domněnka, že odpovídající znalosti a uplatnění ergonomických pravidel vystačí, ale ergonomická produkce znamená i dodatečné náklady na koordinaci a čas. Ergonomické heuristiky navíc formulují jen všeobecné principy a nedávají konkrétní rady.

Existují například bohaté a osvědčené metody pro kartografické vizualizace, ty ale musí být modifikovány pro dynamické nebo automaticky vytvářené vizualizace na obrazovce a ještě více pro specifické potřeby mobilních výstupních zařízení.

Základní myšlenkou přístupu orientovaného na zákazníka je systematicky vtahovat uživatele do procesu vývoje a přitom nechat iterativně projít více cyklů - analýzu uživatelských zájmů, základní návrh, evaluaci uživateli atd. Toto však musí být smysluplně včleněno do procesu vývoje s omezenými náklady. Základní myšlenka iterativního procesu tedy musí být implementována už při začátku projektu.

Analýza poptávky

Při analýze poptávky je potřeba identifikovat cílovou skupinu a zjistit hlavní vlastnosti uživatelů i rámcové podmínky použití. Důležité je povědomí o zkušenostech s jinými systémy, odborné znalosti apod. Empirickými metodami jsou různé formy interview a diskusních skupin, kde lze i předkládat základní koncepty, dále pozorování chování, např. u používání map v terénu.

Výsledky by měly být probrány se zákazníky a jinými zúčastněnými osobami. Zde se jako vhodné ukázaly metody osob a scénářů - první pracuje s popisem stálých uživatelů, jejich vlastností a požadavků, druhá popisuje vyprávěnou formou typický způsob použití. Tyto metody jsou levné, ale díky plastickému líčení účinné.

Koncepce a návrh uživatelského rozhraní

Koncepce uživatelského rozhraní úzce souvisí s funkční specifikací systému, použitou vizualizační technologií, dostupnými geodaty i s možnostmi základního systému. Pro dosažení vhodného produktu musí být váženo mezi škrty v koncepci a často nákladnými změnami systémové architektury. Druhým rozhodujícím cílem v "řízení použitelnosti" je včas- né zhotovení prototypů a skic. Přitom je zejména u dlouhodobých projektů dobré vytvářet směrnice pro styl, aby byla zachována konzistence verzí nezávislá na pracovním týmu.

Hodnocení

Výchozím bodem hodnocení je vždy jasně formulovaný cíl a otázky. Má být systém hodnocen formativně - tedy má být sestaven soubor potenciálních problémů pro optimalizaci - nebo sumativně - má být co možná nejpečlivěji prošetřena použitelnost? První postup vyžaduje nasazení co nejdříve, druhý až v určitém stupni vývoje.

Expertní metody obvykle nevyžadují kontakt s uživatelem, ale používají všeobecná ergonomická kritéria. Za zmínku stojí postup "Cognitive Walkthrough", kde jsou simulovány jednotlivé kroky, které by uživatel podnikl. Expertní metody jsou určeny především pro efektivní formativní ocenění.

Testy použitelnosti spočívají v zadávání úloh reprezentativnímu vzorku uživatelů - výběr úloh i uživatelů se pak ale velkou měrou podílí na kvalitě výsledků. Pro vlastní sběr dat lze použít různé metody od prostého dotazování přes měření času zpracování úlohy a množství chyb až po metodu "myšlení nahlas", kdy uživatel popisuje své cíle, postup, dojmy i těžkosti. Kromě výsledků jsou kladeny otázky i na subjektivní dojmy a estetickou stránku.

V této souvislosti musí být také zváženo, zda se má konat test v reálném prostředí, nebo postačí laboratorní podmínky.

Výsledkem testů použitelnosti jsou údaje o tom, jaké problémy se jak často vyskytují, jak rychle je uživatelé dokáží překonat apod. Ve srovnání s expertními metodami je zde větší podobnost skutečným podmínkám použití, výsledek však velmi záleží na interpretaci.

Shrnutí

Základem představovaného přístupu zaměření na uživatele je provádět testy použitelnosti co nejdříve v průběhu vývoje, dokud je ještě možné uplatnit případné změny. Jedná se postup optimalizace produktu za přijatelných nákladů a výsledky jsou obvykle spojeny s konkrétním systémem a mohou být jen těžko zobecněny. Přesto mohou studie o použitelnosti hrát důležitou roli při vývoji interaktivních kartografických vizualizací.