Odvětvové informační středisko a Zeměměřická knihovna VÚGTK 250 66 Zdiby 98, tel. +420 284 890 375, fax: +420 284 890 056

[195 Jahre Katasterkartographie am Bayerischen Landesvermessungsamt : Eine Äre ist zu Ende]

Ingrid Degelmann, Helmut Kollmuß. - In: Mitt.DVW Bayern. - ISSN 1613-3064. - Roč.56, č.1 (2004), s.33-52 : 10 obr. - Res. něm. - Lit.20.

Přeložila S. Semerádová (zkráceno)
Zdiby : VÚGTK, 2004. - 2 s.

Klíčová slova: katastr, Bavorsko, vývoj

Úvod

Dosud měla katastrální mapa pro uživatele jen jediné uplatnění - pokud potřeboval reprodukovat hranice a zástavbu pozemku. Uchovávání těchto map připadlo na Bavorský zeměměřický úřad, který také čas od času prováděl jejich aktualizaci. Vydávání map záviselo podstatnou měrou na dostupné technologii, a podle toho je také následující přehled členěn, ačkoli přechody mezi jednotlivými postupy byly plynulé s řadou mezikroků.

Kamenorytectví (litografie) 1808 - 1958

V roce 1808 byla v Bavorsku založena Královská přímá berní zeměměřičská komise s úkolem vytvořit podrobnou mapu pro hospodářské účely založenou na terénním měření.

V roce 1864 byl tento úkol splněn a existovalo 20 760 map v měřítkách 1:5000, 1:2500 a 1:1250.

Kamenné rytiny trpěly opakovanými úpravami a tisky. Přetiskem na zinkové desky zavedené na přelomu století a tištěním z nich se původní rytiny šetřily.

Konec první světové války v roce 1918 neznamenal výraznou změnu v technologiích, spíše se dotkl organizace úřadu.

Urychlení a zjednodušení procesu přinesla v roce 1927 možnost fotografického snímání předloh a kopírování tiskových desek z negativů.

Fóliové postupy 1934 - 1998

Rozvoj světlotiskových fólií znamenal průlom. Oceňování říšské půdy bylo popudem, aby byly od roku 1934 veškeré katastrální mapy přetištěny na fólie Klarzell.

Za druhé světové války byla budova úřadu poničena, litografické desky a kopie na fóliích se však naštěstí zachovaly a staly se (především fólie) podkladem pro obnovu katastrálních map.

Od roku 1949 byly klarzellové fólie nahrazovány astralonovými. V padesátých letech byly také vydány nové směrnice pro kresbu bavorských katastrálních map a astralonových fólií se začalo používat jako podkladů pro rycí vrstvu. Následovala další vylepšení a zjednodušení celého procesu, jako světelná montáž čísel a popisu nebo úpravy na požadovaný rozměr.

Digitální postupy 1972 - 2003

Digitální věk v obnově katastrálních map zahájilo v roce 1972 zavedení souřadnicového registračního přístroje Aristogrid CD 100. Tento přístroj snímal obrysy bod po bodu a razil jejich stolové souřadnice na děrné pásky, které potom hlavní počítač upravoval pro přesný kreslicí přístroj Coragraph. Výsledkem byly fólie, na které bylo potřeba dále namontovat popis. Touto metodou byla zpracována zhruba polovina map, zejména těch, které se daly kvůli opotřebení jen špatně kopírovat.

Brzy (v roce 1977) se začal objevovat požadavek aktualizovat mapy beze ztráty přesnosti. Aristogrid CD 400 byl už interaktivním grafickým systémem, kde bylo možné průběžně korigovat výsledky digitalizace na monitoru a později převádět stolové souřadnice na geodetické.

V roce 1985 se na bavorském zeměměřickém úřadu začaly pořizovat letecké snímky v měřítku 1:5000.

Digitalizovaný systém (DIGSY, 1989) firmy Siemens dokázal digitalizovat obsah map včetně signatur a popisů. Měla v něm být zpracována celá mapa 1:5000.

Paralelně se systémem DIGSY byly v roce 1993 nasazeny grafické pracovní stanice od Silicon Graphics, které dovolovaly digitalizaci přímo na monitoru. Výsledky byly archivovány a později částečně použity při tvorbě DFK (Digital Flurkarte - Digitální katastrální mapa).

V roce 1996 byl zadán projekt s cílem převzít tyto mapy při obnově digitalizované části do archivu DFK. Hlavními kroky bylo:

- skenování katastrálních map

- spojení sousedních skenovaných částí do jednoho bloku

- výběr a přiřazení lícovacích bodů

- transformace pomocí Delaunayovy transformace

- digitalizace grafických částí katastrální mapy.

V květnu 1998 bylo rozhodnuto o zrušení archivu katastrálních map na bavorském zeměměřickém úřadu, neboť jeho obsah nebyl nadále zapotřebí k provozu služby. Katastrální mapy na papíře i fóliích byly předány Bavorskému hlavnímu archívu a Bavorskému zemskému geologickému ústavu.

V roce 2003 byla digitální katastrální mapa za významného přispění Bavorského zeměpisného úřadu konečně hotová.

Přechod k novým úkolům

Personální změny při obnově katastrálních map se konají postupně. Od roku 2001 se část pracovních sil přesunula na intenzivní přeškolování při aktualizaci systému ATKIS®-Báze DLM. Druhá část personálu byla postupně školena pro digitalizaci vrstevnic.

Elektronická správa a s ní spojené činnosti (tisk výstupů, převody dat) vystřídaly klasickou katastrální kartografii a tím skončila jedna téměř dvousetletá etapa.