Novinky zeměměřické knihovny č.4/2003
| Novinky zeměměřické knihovny č.4/2003 |
|
| BEIER, Andreas | VÚGTK 13 138 |
Stavební měřictví údolního mostu Zahme Gera | |
| [Bauvermessung der Talbrücke Zahme Gera] | |
| Přeložil P. Vyskočil (zkráceno). | |
| Zdiby: VÚGTK, 2003. - 3 s. | |
| In: Vermess.-Ing. - ISSN 0042-4099. - Roč.54, č.2 (2003), s.120-123 : 8 obr. - Lit.2. | |
Lože pilířů je zapuštěno do krasového vápencového podloží speciálním postupem betonáže. Dva sousední pilíře jsou pak zabudovány do jedné společné desky 3 m tlusté, kolmé na osu mostu. Pilíře mostu jsou ve světě nejvyšší, tvaru Y, orientované ve směru osy mostu (Obr. 2).
Pilíře jsou betonovány do speciálního posuvného bednění vlastní konstrukce, do maximlní výšky 35 m. Na vrcholu je 6 m vysoký masivní nástavec, na němž spočívá základ rozvětvení "vidličky" horní části Y. Ramena vidličky jsou ukloněna v úhlu 600 a jsou betonována opět do speciálního posuvného šikmého bednění. S ohledem na úklon, probíhá betonáž pouze po úsecích 1,5 m. Pro každý pilíř je tak postupně betonováno 2x13 úseků.
Na pilířích spočívá dutá mostovka, přičemž výška dutiny se mění mezi 3,80 m ve střední části pole a 6,70 m nad pilířem. Mostovka je z předpjatého betonu. Při rozpětí mezi pilíři délky 145 m tak zúžení kolísá mezi 1/22 až 1/38. Mostovka byla betonována z obou stran letmou betonáží. V počáteční etapě bylo betonováno 32 m mostovky s koncovou oporou. Poté byl sestavem volný betonovací vůz, kterým bylo betonováno ve 14 taktech délky od 2,00 do 5,00 m (v závislosti na příčném profilu mostovky). Jednostranná zátěž mostovky při postupující betonáži byla kompensována předpětím druhé strany pilíře. Vlastní napínací lana mostovky jsou vedena a napínána postupně podle postupu stavby v duté části mostovky.
Náklady, zejména pro usazení bednění, byly v průběhu stavebních prací velmi vysoké. Stavbyvedoucí tak byl 60-80% své pracovní doby zaměstnán stavebním měřením. Byly proto hledány způsoby, jak práci rozdělit, a využití externího měřiče bylo z hlediska hospodárnosti nezastupitelné. Přitom bylo vyžadováno porozumění problematiky náročné stavby.
Sedání pilířů bylo prováděno měřickou kanceláří, při požadované přesnosti ±0,2 mm.
Při polohovém měření byla užita Zeiss RecElta 13 CM a pro výšková měření různé nivelační přístroje jako např. Zeiss Ni 005 pro letmou betonáž se záměrnou max. 70 m. Pro délkové měření byly na stavební konstrukci umístěny reflexní cílové značky. Vytyčování a staničení bylo prováděno standardnímí hranoly. Největší pozornost byla věnována výstavbě pilířové vidlice a letmé betonáži na volném předsunutém voze.
Vidlice pilířů byly budovány v 1,5 m vysokých úsecích. Náklon 600 je příliš velký a mimoto se mění tloušťka ramene vidlice od 2,5 m u paty až po 2,0 m u mostovky. Posuvné bednění pro větve vidlice bylo posouvatelé hydraulicky. Sestávalo z osmi odděleně pohyblivých prvků, které se při posunu po každém taktu vzájemně ovlivňují. Proto nebylo možno zadat jeden pevný bod, se kterým by mohl polír bednění samostatně nastavit. Ustavení bylo proto nutné provádět vždy tachymetrem.
Před novým nastavením bednění po každém taktu bylo určeno případné přetvoření a betonážní nepřesnost s cílem jejich vyrovnání. Poté byly skloněné prvky bednění justovány ve směru náklonu a ve směru kolmém. Při tom bylo použito měřického postupu "bod a směr", který analogicky k základnovému měření byl orientován na hranu bednění. Toto nastavení bednění probíhalo interaktivně, kdy potřebné opravy byly předávány pracujícímu týmu rádiem.
Nastavení betonážního volného, vysouvacího vozu bylo zvláště obtížné, neboť most je ve svém půdorysu křivkou a na mostovce docházelo ke značným přetvořením různého původu jako váha předsunutého vozu, přesouvaného materiálu, předpětí apod. Při postupu betonování bylo třeba také uvažovat přetváření během tuhnutí materiálu. Plánovací oddělení proto muselo sestavovat stavební časový plán a přetvoření pro každý takt. Proto byl také pro letmou betonáž předepsán týdení časový stavební plán, např. pátek: betonáž obou volných stavebních taktů, sobota/neděle: tuhnutí betonu, pondělí: předpětí betonovaného taktu, přesun předsunutých stavebmích zařízení do následujícího taktu. Oprava deformace pilíře změnou napětí napínacích lan, seřízení bednění, úterý, středa: zamontování obalu napínacích článků, čtvrtek: jemné nastavení výšek, čištění bednění, pátek: betonáž obou volných stavebních taktů. Během posunu bednění a zejména při betonáži mostovky a také teplotními změnami, docházelo k náklonům pilířů. Tyto náklony bylo třeba rektifikovat změnami podélné napínací síly. Při nastavování posuvného bednění bylo nutné osadit vytyčovací body pro jeho umístění. Ke staničení bylo využito tělesa hotové mostovky s připojovacími body v prostoru údolí, tedy 70 m pod mostem. Problémy vyvolával i příčný pohyb jeřábů, umístěných u každého piliře mezi oběma mostovkami. S ohledem na výšku pilířů 70 m nebylo možné ponechat jeřáby volné, ale bylo nutné je pevně spojit se stavebmím dílem. Nicméně kývání jeřábů bylo přenášeno na mostovku, a proto při větru nebylo možno provádět staničení vytyčování bodů. Tyto práce tak mohly pokračovat teprve asi po 10 min. klidu. Při silném, dloho trvajícím větru nebylo možno provádět tyto práce vůbec.
Přestože při nastavování mělo být bednění polohově i výškově správně usazeno, bylo nutno před zahájením vlastní betonáže provést jeho jemné nastavení. Příčinou byl okamžitý nesouhlas svislosti pilíře se správnou hodnotou, způsobený posunem po provedené korektuře a teplotními změnami napínací síly, jakož i teplotními rozdíly mezi svrškem a spodkem mostovky. Pro přesné výškové nastavení před betonáží byly také zaměřeny a dokumentovány výšky ze zadních taktů. Porovnáním skutečných výšek a správných (plánovaných) výšek vyplynul skutečný vliv teploty a nesvislosti pilíře. Pak byla určena nová správná výška a bednění bylo dodatečně upraveno. Přitom byla nutná úzká spolupráce se stavbou a plánovací kanceláří.