NZK logo

Novinky zeměměřické knihovny č.3/2003

VÚGTK


KRAUS, Karl VÚGTK 7 992

Laserové skenování : Paradigmatická změna ve fotogrammetrii

[Laser-Scanning : Ein Paradigma-Wechsel in der Photogrammetrie]
Přeložil P. Vyskočil (zkráceno).
Zdiby: VÚGTK, 2003. - 2 s.
In: Vermess. Photogram. Kult.-Techn. - ISSN 0252-9424. - Roč.100, č.10 (2002), s.602-624 : 5 obr. - Res. něm., franc. a ital. - Lit.22.

Klíčová slova: fotogrammetrie, laserové skenování, GPS, snímkování, dálkový průzkum, souřadnice, vyrovnání

Úvod

Mnoha čtenářům není zcela jasný pojem paradigma. Thomas Kuhn (1922-1996) rozlišil v přírodních vědách v roce 1962 dvě fáze vývoje vědecké činnosti, a to normální a revoluční fázi. Normální fáze je vedena paradigmaty, které mají prostřednictvím vzdělání a praxe zvláštní statut. V revoluční fázi dochází k úplné změně paradigmatu. Paradigmatická změna v technických a přírodních vědách nastala zavedením počítačů. V souvislosti s fotogrammetrií užívá prof. Ackermann v roce 1995 termínu paradigmatický skok nebo paradigmatický posun. Podle mínění autora lze však laserové skenování ve fotogrammetrii považovat za paradigmatickou změnu.

Paradigma fotogrammetrie a laserové skenování

Podle mínění autora je nejvýznamnějším paradigmem ve fotogrammetrii geometrická rekonstrukce objektu v trojrozměrném prostoru z nejméně dvou snímků. Objektový bod je v trojrozměrném prostoru rekonstruovatelný, jestliže je zasažen nejméně ze dvou směrů. Tyto prvky jsou registrovány pasivním sensorem. V souvislosti s pojednáním je nyní otázkou, které paradigma je zdůrazněno při laserovém skenování. Také v tomto případě je to trojrozměrná rekonstrukce objektu, avšak ne nejméně ze dvou snímků, ale nejméně jen z jednoho. Prosředkem určení jsou směry a vzdálenosti, tzn. vektory. Namísto pasivního sensoru vstupuje zde aktivní sensor a určování polohy GPS a IMU orientace. Paradigma laserového skenování je již delší čas paradigmatem dálkového průzkumu.

Příspěvek fotogrammetrie k laserovému skenování

V Evropě má laserové skenování mnoho pochybovačů. Je mu věnována řada výzkumných prací i publikací s negativními i pozitivními názory. Do druhého okruhu lze jmenovat příspěvek Ústavu pro fotogrammetrii a dálkový průzkum TU Vídeň (I.P.F.), kde je již dlouhou dobu užíván algoritmus pro interpolaci modelu terénu z fotogrammetrických údajů a filtrování chyb. Tento algoritmus byl aplikován na specifika laserového skenování. Vyšších přesností (v průměru ±7 cm) je dosaženo při konstrukci modelu terénu ve městě. Na ulicích bez provozu lze dosáhnout přesnosti až ±1 cm.

Určení polohy GPS a IMU orientace dovolují, při jedné známé referenční stanici a při znalosti geoidu přímé napojení na pozemní referenční systém (georeferencing). Různé vlivy jako např. drift v IMU orientaci vedou k systematickým chybám. Ve fotogrammetrii jsou takové vlivy známy z triangulace v letových pásech. V I.P.F. vzor takové triangulace převzali pro simultánní lícování pásů laserového skenování do pozemního souřadnicového systému.

Také pro terestrický laserový skener nabízí fotogrammetrie zajímavý vyhodnocovací postup. V pozemní fotogrammetrii je přímé měření stanovisek fotokomory nahrazováno blokovou triangulací s lícovacími a spojovacími body. Blokové vyrovnání "nezávislými modely" lze také využít pro stanoviska laserového skenování. Přitom model odpovídá jednomu stanovisku laserového skeneru s polárními souřadnicemi. Takového postupu bylo použito např. při mapování vnitřních prostor zámku Schönbrunn.

Při odvozování strukturních prvků z údajů laserového skenování se např. v současné době I.P.F. zabývá určením (extrakcí) pootočení terénu z údajů laserového skenování. Takové určení nelze provést metodou digitálního zpracování dvojrozměrného obrazu, avšak jsou sledovány metody pro 2,5 rozměrné určení tohoto pootočení.

Společné paradigma pro fotogrammetrii a dálkový průzkum

Hledáme-li společné paradigma pro fotogrammetrii a dálkový průzkum, je nutné sjednotit obě paradigmata, reprezentovaná prostorovou rekonstrukcí objektu ze dvou (pasivní sensory) nebo jednoho (aktivní sensor) snímku. Elektromagnetické záření jako nosič informací stojí uprostřed. Je to sjednocení dosavadního paradigmatu fotogrammetrie a nového paradigmatu fotogrammetrie. Čistě geometrický pohled se spojuje s fyzikálním pohledem.
Naposledy aktualizováno:10.9.2003