VÚGTK 27 589

[A history and analysis of mapping urban expansion in the Kathmandu Valley, Nepal]

Barry Haack. - In: Cartogr.J. - ISSN 0008-7041. - Roč.46, č.3 (2009), s.233-241 : 6 tab., 4 obr. - Res.angl. - Lit.25.

Úvod

Údolí Kathmandu je jednou z nejúrodnějších zemědělských oblastí Nepálu. Většina jeho dna a mnoho terasovitých políček jsou intenzivně kultivovány. Mírné klima a možnost zavlažování umožňují téměř nepřetržitou sklizeň. Nicméně, přitažlivost národního bohatství pro podnikání, komerční a sociální zájmy byly motivací pro přistěhovalectví z ostatních regionů Nepálu a sou-sedních zemí. Dalším důvodem pro přistěhovalectví z dalších regionů Nepálu bylo bezpečnostní riziko vytvořené maoistickými povstalci. Imigrace spolu s přirozeným populačním růstem měly za následek obrovský nárůst obyvatelstva v údolí. Většina tohoto nárůstu se odehrála bez účinného plánování a způsobila vážné problémy jako environmentální zamoření, nezaměstnanost, neod-povídající infrastrukturu a konfliktní požadavky na užívání půdy. Počet obyvatel údolí v současné době se odhaduje na 1,5 milionu.

Vážným problémem poslední doby je v údolí Kathmandu úbytek produktivní zemědělské pů-dy jako důsledek nekontrolovaného urbanistického růstu. Použití prvotřídní zemědělské půdy na stavební a komerční účely zhoršilo schopnost uživit obyvatelstvo údolí, což nikdy v minulosti nebylo problémem. Celá situace je zhoršována nedostatkem informací o urbanistické expanzi dostupných pro odpovědné vládní organizace Nepálu. Běžné informace o užívání půdy a stavební činnosti jsou užitečné pro rozvoj infrastruktury a vybavenosti jako jsou dopravní síť, veřejné a technické služby, zdravotnická zařízení a školy. Informace o půdě jsou také nezbytné pro bu-doucí růst osídlení a jeho kontrolu.

Během let bylo mnoho projektů na mapování údolí z různých tématických hledisek a s růz-nými mapovými parametry. Tyto projekty zahrnovaly tradiční topografické mapy a mapování půd, geologických poměrů, obyvatelstva, geomorfologie, veřejných služeb, hydrologických poměrů a užívání půdy. Dále bude stručně popsáno údolí Kathmandu a analýza dostupných map.

Údolí Kathmandu

Údolí Kathmandu se nachází v centrálním Nepálu a zaujímá plochu o rozměrech přibližně 30x35 km. Ploché dno údolí má průměrnou nadmořskou výšku 1300 m a je ohraničeno úbočími, která strmě stoupají do výšky přes 2000 m. Samotné údolí tvoří dvě základní geomorfologické formace – široké říční koryto a vyvýšené jezerní a říční terasy. V minulosti v údolí převládala zemědělská výroba založená na úrodných půdách a příznivých klimatických podmínkách, podpo-rovaná velkou místní poptávkou po potravinách a zeměpisnou izolací. Mezi nejvíce pěstované plodiny patří rýže, pšenice, kukuřice, brambory, hořčice a další rostliny sloužící k výrobě olejů. Během roku se pěstuje široký sortiment zeleniny. Některé plodiny se sklízejí i několikrát do roka.

Environmentální problémy v údolí mají stoupající tendenci. Jednou z viditelných složek envi-ronmentální degradace v Kathmandu je znečištění vzduchu, které je největším problémem. Nej-většími producenty polétavých částic jsou výrobci cihel, domácí vytápění, cementárny, automobi-ly a prašné silnice. Dalším problémem je znečištění vody, odpadní vody a odpadky a dostupnost pitné vody. Neexistuje realizovatelná kontrola malých manufaktur jako jsou výrobny koberců, které produkují chemický odpad a těžké kovy. Všechny uvedené problémy jsou primárně důsled-kem růstu populace. V současných letech je roční přírůstek počtu obyvatel v údolí 5,4% a hustota osídlení je 1532 obyvatel na čtvereční kilometr (126 v celé zemi). Urbanistická expanze v údolí Kathmandu je patrná z obr.1, kde jsou porovnávány letecké snímky z let 1967 a 2001.

Analýza pořízených map

Mapy užívání půdy a půdního pokryvu v celém údolí Kathmandu nebo jeho částech byly poří-zeny z literatury a četných návštěv velkého počtu soukromých a veřejných organizací v Nepálu. Mnohé mapy byly zhotoveny v omezeném počtu exemplářů a některé pouze v několika exemplá-řích. Některé mapy byly pořízeny před mnoha lety a jejich získání bylo obtížné. Celkem bylo získáno 27 map užívání půdy a půdního pokryvu, z nichž jedna byla ve formě digitálního souboru a ostatní v klasické tištěné formě. Téměř všechny mapy byly naskenovány s hustotou 300 dpi a uloženy ve formě TIF-souboru. Některé mapy byly rovněž převedeny do rastrového formátu GIS za účelem analýzy. Seznam všech získaných map je uveden v tab.1.

Mapy pokrývají časové období od roku 300 př.n.l. do roku 2000. Prvních pět map představuje odhady pokryvu půdy. 22 dalších map počínaje rokem 1950 poskytuje realistický obraz zemského povrchu použitelný pro tuto studii. Některé roky mají několik map z různých zdrojů. Deset map zobrazuje celé údolí Kathmandu, další obsahují pouze město Kathmandu.

Potíže s porovnáváním map

Je mnoho důvodů proč je obtížné porovnávání uvedených map (Tab.1). Ty plynou z různosti měřítek, zobrazených částí zemského povrchu, zeměpisné sítě (pokud je zobrazena) a zobrazení. Většina map nemá definovány mapové parametry. Jen několik map obsahuje informace o mapo-vání a zdrojových datech. Často nesouhlasí datum publikování mapy s datem mapování (např.datum tisku 1996, datum pořízení leteckých snímků 1994 a pozemních měření 1995). Vět-šina map je velmi dobré kvality a vhodná pro jejich účel, ale méně vhodná pro účely analýzy a vědeckého porovnávání.

Několik nejstarších map je do jisté míry spekulativní bez přímého měření v terénu. Nicméně, tyto mapy jsou často velmi zajímavé a některé jsou překvapivě velmi podrobné. První mapa je z období 300 let př.n.l. kdy došlo k osídlování údolí. Další mapa zobrazuje město Kathmandu ve středověku (Obr.2). Autoři Ranjitkar a Manandhar (1981) rozdělují vývoj města Kathmandu do čtyřech období:
1. před obdobím Rana
2. období pomalého a sporadického rozvoje (1846-1950)
3. období trvale se zrychlujícího růstu (1950-1964)
4. období rychlého růstu (1964-1978).

Autoři založili svoji analýzu na materiálu z historických zdrojů, osobních rozhovorech, leteckých snímcích a měření v terénu. Pro každé z uvedených období byla zhotovena mapa.

Na obr.3 je znázorněn rozvoj města Kathmandu v období Rana (1856-1950).

Mapy celého údolí mají měřítko od 1:25 000 do 1:170 000 a zobrazují území o různém rozsa-hu, což ztěžuje statistické porovnávání jejich obsahu. Mapy byly zhotoveny mnoha různými or-ganizacemi. Žádná ze 17 map města nemá souřadnicový systém. Z 10 map údolí nemá 6 země-pisnou síť, dvě mají šířku a délku a dvě mají šířku, délku a modifikované Mercatorovo transver-zální zobrazení (UTM). Modifikované UTM je běžné pro nepálské organizace a má počátek délek posunutý z 87° vých. do 84° vých., což odpovídá posunu asi o 300 km.

Porovnávací mapové řady

K porovnávání mohou být použity dvě řady novějších map. První řadu map celého údolí vyho-tovil Tamrakar jako součást vědecké studie pro léta 1955, 1978, 1991 a 1996. Pro tyto mapy byly využity různé zdrojové materiály: existující topografické mapy, letecké snímky, družicové snímky a měření v terénu.Tyto rozdíly v použitých podkladech působí určité rozdíly ve finálních pro-duktech. Tamrakar rovněž vyhotovil mapu městského růstu pro rok 1997 a předpovědní mapu rozšíření města do roku 2010. Studie provedená Tamrakarem je velmi obsažná, obsahuje histo-rické informace, vynikající diskusi o vlivu na životní prostředí a rozsáhlou analýzu změn v užívání půdy a půdního pokryvu.

Druhou řadu map sloužících pro porovnávání tvoří mapy Mapového projektu pozemních zdrojů (1986), mapa Rabindry Tamrakara z roku 1995 pro IUCN a mapa Výboru pro rozvoj údolí Kathmandu (KVTDC) z roku 2002. Tyto mapy dávají možnost porovnávání a dokumentace změn. Všechny tři uvedené mapy využívají jako zdrojový materiál letecké snímky, rozsáhlé lo-kální znalosti a polní měření. Uvedené dvě řady map jsou zdrojem pro většinu následující analýzy.

Výsledky analýzy

Z uvedených map několik poskytlo informace o objemu a rychlosti urbanizace údolí. Výsledné údaje jsou sestaveny do tabulky 2, kde jsou sestaveny zastavěné plochy údolí v jednotlivých letech, jejich nárůst v hektarech i v procentech. Uvedená čísla dokumentují rozsáhlou urbanizaci údolí. Údaje do značné míry závisí na parametrech použitých map. Dalším faktorem ovlivňujícím výsledné hodnoty jsou geomorfologické poměry, které do značné míry určují vhodnost pozemků pro zástavbu – rovinaté aluviální planiny a říční nebo jezerní terasy mají velmi rozdílnou použi-telnost pro urbanizaci.

Závěr

Existence jedinečné sady map užívání půdy a půdního pokryvu v údolí Kathmandu umožnila na základě jejich porovnání provést analýzu a statistické zpracování urbanizace údolí. Výsledky ukazují na prudký růst urbanizace v posledních desetiletích, který způsobuje problémy v neexis-tující infrastruktuře a v negativním vlivu na životní prostředí. Zastavěné plochy v období 1955-1996 se rozšířily o 200%. Překotná urbanizace má za následek kritický úbytek zemědělské půdy a značné znečištění vzduchu a vody. Výsledky by mohly být užitečné pro plánovače a správní úředníky při rozhodování budoucnosti Kathmandu.

Obr.1 Rozvoj zástavby v okolí chrámu Baudhanath. Stav v roce 1967 (nahoře) a 2001 (dole)

Obr.2 Rozvoj centrální části Kathmandu ve středověku

Obr.3 Rozvoj města Kathmandu v období Rana (1856-1950).

Tab.1. Mapy získané pro tuto studii

Tab.2. Rozvoj údolí Kathmandu