Martin Waldseemüller - kosmograf, geograf a humanista

[Martin Waldseemüller - Kosmograph, Geograph und Humanist] / Walter Stupp. - In: Kartogr. Nachr. - ISSN 0022-9164. - Roč. 55, č.6 (2005), s.322-324 : 3 obr. - Lit.4.

Přeložil Jan Rambousek, zkráceno.
Zdiby : VÚGTK, 2006. - 2 s.

Klíčová slova: Martin Waldseemüller, životopis, kartografické dílo

V městečku Schallstadt-Wolfenweiler v domě rodičů Martina Waldseemüllera, restaurovaném mlýně, nyní gastronomicky obsluhovaném, konala jihobádenská sekce Německé společnosti pro kartografii setkání u vína a svačiny. To umožnilo výměnu myšlenek s členy místního spolku pro dějiny obce.

Kdo hledá pod www.medienkunstnetz.de Matina Waldseemüllera najde tento odkaz: „Martin Waldseemüller, narozen 1475 jako Martin Walzenmüller de Friburgo Constantiensis Diocesis ve Wolfenweileru u Freiburgu (D), studoval na univerzitě ve Freiburgu, byl vzdělaným humanistou a teologem jakož i oslavovaným kartografem a zemřel jako kanovník v St.Dié v Lotrinsku, pravděpodobně v roce 1522.“

A časopis Die Welt na svých stránkách www.welt.de oznámil, že v Londýně na dražbě se prodala Waldmüllerova mapa světa za dosud nejvyšší cenu jediné mapy, dosahující v přepočtu 811 852 €.

Waldseemüller studoval ve Freiburku, a v  roce 1505 se připojil v nynějším Elsasku v St. Dié ke kroužku humanistů kolem kanovníka Waltera Luda. Podporoval je vévoda René II Lotrinský a věnovali se též kartografickým a kosmografickým bádáním. V St.Dié byla tiskárna a knih- kupectví. Kartografické znalosti a pohled na světovou soustavu Claudia Ptolemaea získal Waldmüller od kartuziánského převora Georga Reische. Mezi pomůcky patřila i světová mapa, jíž užíval i Kryštof Kolumbus na svých cestách. Waldseemüller měl k dispozici i zprávy italského mořeplavce Amerigo Vespucciho z období mezi léty 1497 a 1502.

Na podkladě francouzského vydání Vespucciho zpráv se rozhodli Waldseemüller a jeho přítel Matthias Ringmann vydat mapu nově objeveného kontinentu. První uskutečnil návrh a druhý zhotovil štočky a doprovodný text úvodu do kosmografie. Náklad byl tisíc exemplářů na dvanácti dřevořezových listech 43 × 59 cm a kontinent nese poprvé název Amerika.

Teprve Alexander von Humboldt odhalil identitu jména Martinus Ilacomylus, jak se sám Martin Waldseemüller označil na svém díle, i to přešlo později v zapomnění a až 1902 jezuita Dr. Josef Fischer je znovu objevil a mapa se vede jako kulturní dědictví pod číslem 01301. Americká Library of Congress po dlouhá léta o mapu usilovala a až poslední jednání s německou vládou jí přineslo úspěch.

Obec Schallstadt má dlouhou vinařskou tradici a to již od osmého století. A co má společného s Martinem Waldseemüllerem? Nynější dům pod víchou ve Wolfenweileru by mohl být dům rodičů tohoto muže. Říká se jasně že mohl, je tu více interpretací a méně záznamů a mnoho podkladů bylo zničeno během třicetileté války. A přes svou popularitu ve své době, byl Waldseemüller brzy zapomenut, nikoli však jeho „Úvod do kosmografie“a dvanáctidílný globus.