NZK logo
Odvětvové informační středisko a Zeměměřická knihovna VÚGTK

250 66 Zdiby 98, tel. +420 284 890 375, fax: +420 284 890 056
titulni strana
Novinky zeměměřické knihovny č. 2/2004



VÚGTK K 49 639
Hawerk, Winfried

Strategie obnovy informačních technologií pro registr půdy a katastr v Evropě

[IT Renewal Strategy for Land Registry and Cadastre in Europe]

Winfried Hawerk. - In : 2nd Cadastral Congress, September 19-21, 2003, Kraków : Proceedings / Stowarzyszenie Geodetów Polskich = Association of Polish Surveyors. - Kraków : SGP, 2003. - 1 CD-ROM. - S.197-212 : 3 obr. - Res. angl.
ISBN 83-239-7452-7

Zdiby : VÚGTK, 2004. - 3 s.
Přeložila S. Semerádová (zkráceno)

Klíčová slova: katastr, SDI, IT, obnova


V květnu 2003 se v Nizozemsku konalo sympozium odborníků z 12 evropských zemí, jehož cílem bylo porovnat postupy pro obnovu informačních systémů pro katastr a evidenci půdy.

Úvod

Určitá forma registrace vlastnictví půdy existuje takřka v celé Evropě 100-150 let, v posledních 30 letech došlo k zapojení informačních technologií. Jednotlivé katastrální úřady byly v době vývoje svých systémů omezeny tehdejšími technickými možnostmi, navíc nebyly před 15 - 20 lety zavedeny mezinárodní standardy pro vlastnosti katastrálních dat. Vesměs každý stát má tedy nyní odlišný systém, většinou zastaralý, uchovávající odděleně grafické a popisné informace, který je velmi nákladné a komplikované upravit tak, aby vyhovoval nejen mezinárodním normám, ale i potřebám dálkového přístupu k datům, internetového obchodování a dalším.

Nizozemsko

Pozemkové a katastrální knihy a mapy má pod kontrolou Katastrální a pozemkový úřad, státem vlastněná, částečně privatizovaná společnost. Katastrální knihy jsou vedeny jako Automatické katastrální registry a mapy jako Pozemkový informační systém, existují tedy dva oddělené systémy s propojením, oba zhruba 20 let staré. Analýza prokázala, že náklady na údržbu jsou šestkrát vyšší oproti používání moderních vývojových prostředků a databází.

Skotsko

Úřad zodpovědný ve Skotsku za údržbu záznamů o majetkových a právních výnosech spravuje patnáct registrů. Od roku 1981 se uplatňují nové technologie postupně v různých registrech, takže je zároveň používána řada nesourodých produkčních systémů. Všechny hlavní registry byly nicméně převedeny do digitální formy.

Slovinsko

Od roku 1995 je přesně předepsána forma i druh informace zapsané v pozemkových knihách a jejich správou jsou pověřeny katastrální úřady v jednotlivých správních oblastech, kterých je celkem 44. Teprve v roce 2000 bylo započato s informatizací, jejíž dokončení se předpokládá na konci roku 2004.

Itálie

Pozemkový katastr i katastr nemovitostí byly dokončeny v padesátých a šedesátých letech dvacátého století, od osmdesátých let se začíná se zaváděním informačního systému do oblastních úřadů, které ovšem zůstaly připojeny k centrále v Římě.

V té době byl zaveden i systém pro správu vektorových kartografických dat. Po dokončení tohoto kroku v roce 1992 bylo započato s vývojem automatických procesů pro urychlení aktualizace. Na konci devadesátých let začala vzrůstat potřeba propojení všech existujících dat do nového prostředí.

Norsko

V Norsku existuje dvojí registrační systém:

- Pozemkový registr, spravovaný 87 místními soudy, spadající pod Ministerstvo spravedlnosti.

- Katastr, spravovaný 434 obcemi, pod dozorem Národního mapovacího a katastrálního úřadu (Statens kartverk).

Současný katastr však neobsahuje digitální mapu pozemků, navíc jsou informační systémy pro oba registry zhruba 15 let staré. Nové řešení se připravuje na rok 2005 a od roku 2004 se také předpokládá převedení odpovědnosti za registraci půdy ze soudů na Národní mapovací a katastrální úřad.

Spojené Království

Pozemkový registr Jejího Veličenstva je nezávislým úřadem resortu lorda kancléře. Od devadesátých let je výkonným úřadem s obchodními účetními postupy, což mu umožňuje investovat zisk do svého rozvoje. Kromě ústředí v Londýně náleží registru 24 regionálních úřadů a počítačové centrum se systémem zpracování aplikací v Plymouthu.

Rakousko

Datová infrastruktura v Rakousku sestává z nezávislých řešení pro textová data uložená v Databázi nemovitostí, grafická data v Digitální katastrální mapě a souřadnice v Databázi souřadnic.

Česká republika

V ČR je svrchním a nezávislým orgánem pro celý stát Český úřad zeměměřický a katastrální. Dvě hlavní části katastru nemovitostí jsou:

- soubory popisných informací (descriptive information files - DIF), v digitální formě od r. 1998,

- soubory geodetických informací (survey information files - SIF), v analogové a digitální formě, 22% území je pokryto Digitální katastrální mapou.

V devadesátých letech proběhlo doplnění DIF části o chybějící majetkové údaje a všechny katastrální úřady byly vybaveny lokální počítačovou sítí. Datová struktura byla ale odvozena od centrálního systému, což způsobilo odklad konečného řešení a nutnost nápravy chyb starého řešení.

Finsko

Správa pozemků je založena na katastru a registru půdy. Národní pozemková služba a 86 obcí spravuje katastr, ministerstvo spravedlnosti a oblastní soudy registr půdy. Od osmdesátých let prováděla Národní pozemková služba digitalizaci, která byla dokončena v roce 2000 a zároveň nové mapování s předpokládaným dokončením v roce 2010.

Registr půdy je oproti katastru pouze jediný, centralizovaný a od roku 1999 digitalizovaný. V devadesátých letech byl navržen a realizován systém nazvaný JAKO integrující oba oddělené systémy.

Německo

Odpovědnost za katastr leží v Německu jakožto federaci na jednotlivých státech a jejich zeměměřičských úřadech. O jednotnost těchto 16 systémů se stará Pracovní skupina zeměměřičské správy (AdV), jejímž hlavním úkolem je mimo jiné vývoj Úředního topografického a kartografického informačního systému (ATKIS) a správa katastrálních databází.

Registrace půdy je dvojitá: geometrický popis hranic je zapsán v Automatické katastrální mapě (ALK) a textové údaje v Automatickém pozemkovém registru (ALB). ALB je v provozu již několik let a je sjednocen na celostátní úrovni, pro ALK probíhá v současnosti digitalizace analogových katastrálních map s plánovaným dokončením v roce 2005.

Švédsko

Úřad zodpovědný ve Švédsku za registraci půdy se jmenuje Lantmäteriet a spadá do pravomoci Národní soudní správy. Hlavní aktivity provozuje 21 katastrálních úřadů v jednotlivých krajích. Švédský pozemkový databankový systém začal v sedmdesátých letech jako systém pro interní potřebu, později se rozrostl na otevřený systém s více než 25 000 uživateli. Jako takový ovšem není dostačující a potřebuje rekonstrukci.

Španělsko

Venkovský a městský katastr spadá ve Španělsku pod dva resorty: ministerstvo financí spravující geodetické a popisné údaje a ministerstvo spravedlnosti zodpovědné za právní rámec.

Oba systémy jsou kompatibilní a pečuje o ně 52 místních úřadů. Katastrální mapy jsou od devadesátých let ve vektorovém, ale kvůli chybějícímu propojení úřadů však nikoli bezešvém formátu. Problémy se vyskytují i v návaznosti textových a grafických entit.

Potřeba obnovy

Důvody pro obnovu informačních systémů jsou ve většině států stejné a to

1. technické:

- údržba různých často zastaralých systémů je drahá a pracná,

- je potřeba integrovat geometrická a administrativní data,

- staré systémy nerespektují mezinárodní normy a standardy.

2. společenské:

- je požadován přístup k informacím s použitím internetové technologie,

- dálková správa území se má stát součást internetové státní správy a obchodu.

Strategie obnovy

Státy chystající obnovu svých systému volily ze dvou možností:

1. Přístup "krok za krokem"

Tento postup je náročný a nákladný, ale umožňuje zákazníkům plynule se přeorientovat a také průběžně reagovat na změny požadavků a technických prostředků. Zvolila jej většina států zastoupených na sympoziu např. Nizozemsko, kde je proces obnovy naplánován na deset let.

2. Přístup "velký třesk"

Tento přístup "velký třesk" je rychlejší a jednodušší, i když i ten vyžaduje určitý čas na zaškolení pracovníků a zákazníků a odstranění chyb. Jeho příkladem je finský systém JAKO implementovaný v roce 1998 nebo víceméně také zavedení německého katastrálního systému ALKIS.