VÚGTK 7 992

Evropské země nasbíraly v oblasti výstavby geodatové infrastruktury množství zkušeností, které se vyplatí napříště využít. Evropská unie dala těmto aktivitám rámec v podobě směrnic (např. směrnice "Public Sector Information") a projektem INSPIRE podnítila další iniciativy.

Z ekonomického hlediska mají informace určitou hodnotu. Některé studie vyčíslují hospodářskou hodnotu informace v evropském veřejném sektoru na 60-70 miliard Euro ročně, z čehož asi polovina připadá na geoinformace. Jednotlivé státy také disponují odhady hodnoty svých geoinformací, tyto odhady se však mezi sebou značně liší.

Diskuse o informační společnosti vychází z Maastrichtských dohod, kde EU přebírá zodpovědnost za transevropské sítě pro energii, dopravu a telekomunikaci. V současnosti je poukazováno na nutnost liberalizace telekomunikací a užší spolupráci řídicích míst s elektro-nickými službami.

Rezoluce OSN vytyčuje pro informační společnost následující cíle:

• přístup k informačním a telekomunikačním technologiím (IKT) pro všechny,
• využití IKT k sociálnímu a hospodářskému rozvoji,
• důvěra a jistota při využívání IKT.

• nejvíce geografických informací spravují veřejné instituce, které jsou politicky závislé,
• mezi politikou, pro kterou stojí v popředí státní příjmy a hnutími jako e-Government, kde je těžištěm prospěch občanů vzniká napětí,
• u GDI nejde primárně o technologie, ale spíš o jasný systém dohod mezi státní správou, soukromým sektorem a občany s cílem využít co nejlépe veřejných geodat.

Odtud je patrný význam elektronické správy (e-Government), která je v některých státech skutečně hnací silou GDI. Na druhou stranu může tak těsné spojení s aktivitami státu přinést jakousi kvazimonopolizaci této části trhu.

GINIE

Projekt "Síť pro geografické informace v Evropě" definuje vlastnosti úspěšné GDI následovně:

• provázání institucí, které jsou zodpovědné za správu různých druhů dat
• použitelnost zejména v případě nouze (přírodní katastrofy)
• propojenost lokální, regionální a národní úrovně
• funkční homogenita na všech úrovních
• srozumitelnost v kompetencích systémové správy
• hospodárnost systému

Rozvoj trhu GDI projektů vyžaduje rámcové podmínky spočívající v jednotné architektuře služeb a rozhraní navázané na mezinárodní standardy, aby bylo možno vstupovat do GDI s novými technologiemi a projekty.

GMES

Projekt "Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti" si klade za cíl vytvoření evropské služby poskytující informace nutné pro dlouhodobý politický rozvoj a zároveň umožňující rychlou reakci na přírodní katastrofy. Na rozdíl od projektu GALILEO má používat i data získaná letadly, loděmi a pozemními stanicemi.

INSPIRE

Projekt INSPIRE má zajišťovat právní rámec pro evropskou GDI.

Tato studie zjišťovala stav SDI (prostorové datové infrastruktury) v roce 2003 podle 30 kritérií rozdělených do šesti kategorií:

• organizační otázky
• financování
• referenční data a data geobáze
• metadata
• přístup a služby
• standardizace

Organizace zastupující jednotlivé státy mohly odpovědět: souhlas, částečný souhlas, nesouhlas a neznámo.

Některé závěry lze shrnout takto:

• Bylo by vhodné, aby koordinační služby kontrolovali uživatelé, je tomu tak však dosud jen v některých případech.
• V 17 z 30 zemí chybí důležité právní podmínky.
• Ve třetině zemí by bylo potřeba zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru.
• Odpovědi týkající se přístupu k datům obsahovaly značné nejasnosti.
• Právní ochrana soukromé sféry byla uspokojivá jen v 6 ze 30 zemí.
• Otázky týkající se licencí mnoho zemí nezodpovědělo. Uspokojivé uspořádání má v této oblasti pouze třetina států.
• Otázka financování dosud nemá vhodná a prověřená řešení. Ve většině států financuje GDI stát, Velká Británie, Švédsko a Norsko zvolilo přístup "Public Private Partnership".
• V některých zemích je GDI explicitně propojena s elektronickou vládou (e-Govern-ment), jinde je nahlížena více jako samostatná iniciativa pro důležité aplikace.
• V oblasti kvality a interoperability nechává většina zemí mnoho otevřených otázek.
• Dostatečný přístup k metadatům umožňuje jen 7 ze 30 států.
• S použitelností, rozsahem a provedením dat jsou uživatelé spokojeni pouze ve čtvrtině dotazovaných zemí.

Některé státy zavádí své vlastní národní standardy místo dosud nedokončených mezinárodních - tam se počítá se zavedením norem ISO (nyní spolupracující s OGC). Tyto standardy obsahují metody a nástroje pro pořízení, správu, zpracování a výměnu dat. Mezi nimi lze jmenovat:

• OpenSimple Feature Specification - rozhraní pro jednoduchá geometrická data
• Geography Markup Language (GML) - formát pro transfer objektově orientovaných dat
• OpenWebMapServer Specification - rastrový obraz jako výsledek dotazu na geodata v různých systémech
• OpenWebFeatureServer Specification - zjednodušená vektorová data jako kódovaná odpověď na standardní dotazy poskytovatelům

• směrnice 2003/98/EC podává solidní rámec pro další rozvoj GDI
• v digitalizaci dat a automatizaci procesů udělala Evropa velký krok kupředu
• infrastruktura pro informační a komunikační technologie se vyvíjí
• v různých zemích existují různá zajímavá řešení a zkušenosti s GDI

Studie INSPIRE (SDI v Evropě 2003) ukázala, že k otázkám vlastnických práv a finan-cování dosud nebyly nalezeny uspokojivé odpovědi. Financování z veřejných zdrojů hrozí nadměrným nárůstem státní moci, soukromé firmy jsou příliš tlačeny trhem.

• role národních kartografických a katastrálních organizací v rámci GDI
• rozsahu směrnic EU
• opatření pro zvýšení kapacity GDI
• potenciálu GDI na politické i technické úrovni
• integrace GI a GDI do IKT řešení

Projekt INSPIRE znamenal větší posun kupředu než jaký by mohl být dosažen teoretickou diskusí. Jak se už dříve ukázalo - teprve skutečná potřeba způsobuje vývoj řešení.