Novinky zeměměřické knihovny č.1-2/2003

Německý geodet prezentuje své názory o perspektivách geodezie a zeměměřičů nejen v Německu, ale i v Česku a zemích EU. Do článku byla při jeho přípravě do tohoto časopisu připojena i tabulka, ilustrující počty absolventů z oboru geodezie v ČR.

1. Vývoj geodezie

• Geodezie geometricky studující a popisující povrch Země.
• Zeměměřická technika provázející stavební činnost a obohacující stavební techniku a předpisy.
• Zeměměřictví spravuje státní prostor zemí. Obohacuje rozvoj veřejného práva, začleňuje se do správních úkolů vysoce rozvinutého státního útvaru jakým je například Spolková republika Německo.
• Geomatika globálně zapojuje postupující techniku a přistupuje k celosvětovým úkolům:
  Orientuje a rozvíjí se při řešení potřebných úloh v zemích jako je Kanada nebo Austrálie a setřásá historii jako přítěž techniky. Průmysl informačních technologií dává geomatice křídla a získává ty mladší.

Náš vědecký obor je nyní propojen sítěmi s ostatními obory těsněji než kdykoli předtím; vstoupili jsme z vyrovnávacího počtu do velkého prostoru statistiky, polem vzájemného rozvoje je geofyzika družicové technologie, ale také pozemkové právo nebo trhy s pozemky; díky kladnému působení počítačového vidění se nyní daří zobrazovat a ukládat stále větší množství dat.

Na druhé straně se ale nesmíme bezdůvodně vzdávat různých oborů, které se během dějin vyvinuly. Starobylé vymezení oboru geodezie má dnes v této zemi, popřípadě v Evropě, své oprávnění k dalšímu životu. Použití mobilních počítačů např. v poli, na staveništi nebo ve výrobě bude v relaci ke klasickému kancelářskému užití stále významnější. Náročné úkoly jako technická služba zákazníkům, měření, inspekce inženýrských sítí apod. vyžadují vysokou stálost hardwaru proti extrémním vlivům prostředí.

2. Geodezie v současné hospodářské politice

• směnnou (komutativní) spravedlnost,
• rozdělující (distributivní) spravedlnost, tj. spra vedlivé rozdělení povinností a užitku a
• právní (legální) spravedlnost, to značí příspěvek jednotlivce k obecnému blahu.

Geodezie stála v první řadě u témat pozemková reforma, osídlování, stojí u úkolů spravedlivého rozdělování, při právních normách, u plánování stojí jednou nohou na straně vlastníka a zejména při ochraně vlastnictví. Téma pozemková daň bylo vytlačeno na okraj vzhledem k otázce jednotných cen a během posledního legislativního období se ani prakticky ani politicky nepodařilo vytvořit použitelný a cenově výhodný model pro pozemkovou daň, který by dokázal zbavit model jednotných cen jeho koženosti. Každopádně nejdou tyto návrhy politikům pod nos. Zásluhy o opětné ustavení pozemkové knihy a katastru v nových německých zemích se rychle zapomínají, protože se ani s nimi nepovedl přivést samočinný hospodářský cyklus do chodu. Otázku, oč horší stav by nastal bez těchto prvků, si při tom nikdo neklade. Naše pracovní oblast se tak tiše vytratila ze středu politické debaty.

Naproti tomu vyzařuje slůvko geoinformacejasně očekávání politiky.

3. Úkoly geodezie v sociálním tržním hospodářství

• zabezpečení vlastnictví,
• daňová spravedlivost,
• právní zabezpečení všech opatření spojených s prostorem,
• základy pro hospodaření s informacemi,
• základy pro výstavbu v souladu s legislativou,
• různé složky, které lze shrnout pod pojem "péče o bytí"
.

Národohospodářsky nevyřešenou otázkou, a tím ať přímo či nepřímo předmětem trvalých politických diskusí, je otázka vymezení činností pro stát a pro soukromou sféru. V souladu se základními úvahami o sociálním tržním hospodářství má stát vytvářet základny pro soukromou hospodářskou činnost.

Obr. 1

Tomu ale u nás neodpovídá skutečné rozdělení personálu. Rozšíření výkonů státních služeb do soukromohospodářských oblastí (zdánlivá privatizace), ono public private partnership je politickou pomůckou, která dosud neprokázala, že dosáhla svého národohospodářského cíle. Krátce řečeno: máme tu na rozhraní mezi státem a soukromou sférou zející ránu.

Po dlouhý čas se osvědčuje cesta pověřováním soukromých osob nebo firem věřejnoprávními úkony; to neplatí pouze pro můj obor, ale máme četné příklady v regulovaných hospodářských oborech Evropy a po celé zeměkouli.

4. Geodezie a globalizace

Geodezie by byla mohla globalizací zaznamenat mimořádné úspěchy – ba v oboru navigace byla částí celkového úspěchu. Družicové technologie, tachymetrické technologie byly a jsou celosvětově mimořádně úspěšné a přispívají k hospodářskému rozvoji na libovolném místě na zemi. Geodeti této planety jsou přímo vyzýváni, aby spolupůsobili při hospodářských požadavcích globálního měřítka, jako jsou například sestaveny v Agendě 21:

Německá geodezie se internacionalizovala příliš pozdě – případně vůbec internacionalizaci nezvládla. Důvod je nasnadě: U nás jsme orientováni na zemi a oddělujeme se ve svých zemských a oborových hranicích pojmy a vyhláškami jako zaniklá NDR. Nedochází však bohužel k žádné soutěži mezi zeměmi, která by mohla pohnout s vývojem vpřed.

Mezinárodní nabídky německých geodetů jsou ale nutné, abychom mohli při globalizaci obstát a v první řadě tu jde o mezinárodní vzdělávání našeho dorostu, o získávání zahraničních studentů a na tomto základě o mezinárodně proveditelné nabídky pro ekonomický rozvoj příslušné země.

Mnohé však mluví pro to, abychom vhodným způsobem vložili osvědčené správně politické prvky i do mezinárodních aktivit, protože s nimi má naše obyvatelstvo staleté zkušenosti.

Zaujmout postoj ke globalizaci je důležitou hospodářsko-politickou a odborně politickou úlohou. Abychom ale přece toho byli sto, musíme zvážit i podstatu našich obav, a ty jsou po celém světě tytéž: Obavy z konkurence!
Pro soukromou sféru je mezinárodní společenství vhodným vzorem pro překonání hranic místních trhů, ale k tomu máme ještě daleko. Neslýchaný bojový pokřik francouzských samostatných zeměměřických inženýrů z minulého roku "Chacun a sa place et une place pour chacun" (Každý na své místo a pro každého jeho místo) ukazuje, že hlavy, které si je vymyslely, jsou velice daleko od tržního hospodářství a ještě dál od globalizace. Jádro nechuti ke globalizaci se vytváří v úřadech poskytujících služby po Evropě, jejichž příslušnost je ohraničena prostorově a obsahově. Oblasti globalizace jsou a zůstávají: Věda a výrobní průmysl – tedy také v geodezii.

5. Definice geodezie jako hospodářského oboru

Avšak zajištění kvality, bezpečnost práce, veřejné požadavky, to vytváří těsnou vazbu odborných úprav, které zabezpečují produktu nebo obvyklému poskytování služeb opakovatelnost a srovnatelnost, tedy představují normalizaci. Nejpřísnějším způsobem je regulace v povolání, která se takzvaně vyžaduje poněkud od lidí, že nelze důsledně ověřovat výsledek práce.

Všechny stupně těchto definičních jednotek vyžadují svou péči a k tomu se využívá nejvíce lidí ve spolcích, kteří se přihlásí k tomuto úkolu. Protože se využívá na všech úrovních předpokladů daných vzděláním, vychází v nových dějinách zavedení zeměměřických techniků, diplomovaných inženýrů, asesorů. Dlouholeté tužby o diplomovaného inženýra učinily ze zeměměřického technika toho, kdo prohrává. Proto nejsou početně úměrné stavy již ve tvaru pyramidy, jak by si bylo přát. Prosazování závěrů z Bologni tento trend ještě posílí.

Odborný svět a tím i svět geodetický se bude vyvíjet jinak. Kdo má rozlišovat v praxi šest různých ukončení vzdělání (dva diplomované inženýry, dva magistry a dva bakaláře a všechny bez potřebných dovedností pro praxi)?

• Přijetí systému v podstatě založeném na dvou hlavních cyklech, subgraduovaném a graduovaném.
• Připuštění k druhému cyklu bude vyžadovat úspěšné zakončení prvního cyklu studií, trvajícího nejméně tři roky.
• Stupeň udělovaný po prvním cyklu bude tedy důležitý pro evropský pracovní trh a jako vhodná kvalifikační úroveň.
• Druhý cyklus povede k magisterskému a nebo k doktorskému stupni jako v mnohých evropských zemích.

Jinak na trati zůstanou z geodetického hospodářského oboru ti, kteří se opožděně učí dovednostem, nebo se neučí vůbec, nebo zaváděné vědecké technologie získají příliš pozdě.

Pak se rychle dále pokřiví povolání zeměměřického technika, ztratí se "zdravá" pyramida a zásada "vysoká kvalifikace při nástupu a udržet se fit během závodu" se nahradí heslem "šlapání vody při celoživotním vzdělávání".

Osobní charakteristika a naučené schopnosti, získané v provozu, tvoří způsobilost k samostatné práci. Zejména školní a vysokoškolské znalosti vytvářejí základ, který sám nestačí. Bez implikovaných znalostí o fungování firmy nebo instituce se nezíská způsobilost k zodpovědnému jednání určité osoby v podniku. Čím blíže je systém vzdělávání provoznímu vytváření kompetence, tím výkonnější je hospodářský obor. Geodezie měla na štěstí výhodu takové blízkosti po celá desetiletí a to na všech stupních vzdělání. Tím měla také silnou identifikovatelnost jako skupiny osob určitého povolání a měla poměrně málo těch, kdo jí opouštěli nebo do ní vstupovali odjinud.

Tato posledně uvedená vlastnost je tradiční v západoevropských povoláních v protikladu například k americkému světu práce, kde pojem "celoživotní povolání" téměř neexistuje. Krizové jevy v hospodářské oblasti geodezie však nelze do budoucna vzhledem k závažným změnám vyloučit. Zpočátku se budou projevovat klesajícím zájmem o obor u studentů a následkem toho v závažném zmenšování tohoto hospodářského oboru.

V případě geodezie jsou věci složitější vzhledem k úředním úkolům, vzrůstající informační společnosti a celosvětově rozšířené závislosti stavebnictví. Počty vyškolených rozhodují o možné velikosti hospodářského oboru v nadcházejících letech. Situaci zlepšuje zachování jádra státních úkolů pro geodezii.

6. Evropská zpráva o stavu trhu zpracovaná CLGÉ

Pomocí údajů o počtech absolventů na vzdělávacích institucích pro inženýry lze poměrně přesně odvodit rozsah lidí, kteří se zapojili do pracovního procesu, protože počet těch, kteří obor opustí nebo do něho vstoupí později, je relativně nižší než v jiných oborech národního hospodářství.

Na 182 zjištěných vzdělávacích institucí pro vzdělávání inženýrů v Evropě byla zaslána žádost o sdělení počtů absolventů od roku 1972 do 2000. Pomalu se vrací výsledky. Pro každou zemi je třeba zvolit vhodný model podniku, tj. odhaduje se, kolik techniků a správních spolupracovníků se nachází kolem diplomovaného inženýra. Bere se zřetel na další vzdělávání, úbytky a pro každý rok aktuální hodnotu geodeticky odpracovaných člověk/rok. Integrací přes všech 28 let násobenou vytvořenou hodnotou na jednotlivou osobu odstupňovanou podle stáří se získá přínos k hrubému domácímu produktu geodezie pro každou zemi.

Rozsah trhu v Německu

Absolventi vysokých škol v Německu

Absolventi vysokých škol v České republice

Uvážíme-li údaje ze všech v původní zprávě uvedených tabulek (tj. Mladí technici, Noví absolventi průmyslových škol, Absolventi vysokých škol, Zaměstnanci a úředně oprávnění zeměměřičtí inženýři), pak vyjde v Německu model podniku pro hospodářský obor, který zahrnuje přibližně 80 až 140 tisíc lidí, kteří vytvářejí přínos v hodnotě 2,5 až 3,5 miliard Euro. (SRN má 80 mil. obyvatel). Tato čísla jsou v souladu s celkovou výkonností SRN.

Počty absolventů pro Německo jasně ukazují vliv připojení NDR. Ukazují, že je obdivuhodná stálost u absolventů vysokých škol a větší proměnnost u průmyslových škol. Extrapolace za rok 2000 ale není dovolena, protože na tomto místě dochází k záporným vlivům, jak se jeví zobrazení týkající se svobodného povolání na konci století.

(Pro ČR lze obdobný údaj odhadnout na 10 až 14 tisíc lidí v oboru. na 10,2 mil. obyvatel ČR. - pozn. úpravy překladu.)

Zajímavý je nárůst svobodného podnikání jako úředně oprávněný zeměměřický inženýr a jeho zaměstnanců, kteří vykonávají podstatnou část práce při výstavbě nově připojených zemí. Nicméně se ukazuje také v roce 1998, že kapacitní převis vedl k personálnímu omezení.

První poznatky o evropském trhu - čím se živí geometři v Evropě?

1. Předmětem vytváření hodnot v jednotlivých evropských zemích jsou věci vzájemně se značně lišící:
   • italští geometři se živí architekturou a dohledem na stavbách;
   • francouzští kolegové vytyčováním hranic a dozorem na stavbách;
   • němečtí zeměměřičtí inženýři pozemkovým katastrem, dozorem na stavbách, hospodářskými úpravami pozemků a oceňováním nemovitostí;
   • zeměměřičtí inženýři v zemích bývalého východního bloku měli téměř výhradně technické úkoly, byli však značně blízcí státu i bezpečnostním úkolům. Pozemky jako hospodářské zboží bylo z jejich činnosti vyloučeno.


Podle toho jsou profesní zkušenosti a obsahy oboru – byť vzájemně blízké – přece jen velmi rozdílné. Ke shodě dochází u metod (viz výše).


2. Rozsah německého trhu je přibližně devítinásobek francouzského nebo pětinásobek anglického, italský nelze vůbec s německým srovnávat.
3. Lze vidět tři skupiny zemí, co do poměrného podílu na hrubém domácím produktu:
   • Německo, Řecko, Finsko, Švédsko s přibližně 0,18 až 0,23%,
   • bývalé země východního bloku s přibližnými 0,13 až 0,15% a
   • země bez katastru s méně než 0,12%.
4. Z hlediska poměru počtu zeměměřického personálu k celkovému počtu obyvatelstva nevede žádná ze zemí jako je Finsko, ale ani bývalé státy východního bloku.

7. Národohospodářský vývoj a souvislosti

Změny v organizaci

Náhlé změny rozsahu a obsahu trhu

Vůbec se nevylučuje, že geodezie si najde další státní úkoly, protože existují prognózy, že půda a pozemky se stanou v budoucnu předmětem státní reglementace (státního úředního dohledu).

Ale snad důležitější jsou denně se měnící chování skladby nákladů. Tak během posledních patnácti let se změnily

• náklady na jeden bod II. řádu z 11 500,- na 600,- Euro,
• na jeden polygonový bod z 600,- na 150,- Euro,
• náklady na měření a vyhodnocení jednoho tachymetrického bodu se udržely na cca 8,5 Euro, což naznačuje, že možnosti technologie jsou již vyčerpány.
• Časový plán inženýrské kanceláře zaznamenal strmý vzestup správních hodin.
• Nástupní plat inženýra stoupl z 1 500,- na 2 500,- Euro.

Překážky na cestě do budoucnosti

Nevyhnutelným důsledkem je hospodářský pokles – a to také hospodářského oboru geodezie.

Evropanizace a globalizace tento pokles dosud nezvrátily, i když je každému zřejmé, že vytvoření větších hospodářských prostorů je rozhodující složkou pro potřebný hospodářský růst.

Scénář do budoucna

Hospodářské zkušenosti mi napovídají, že sám hospodářský život zvítězí nad všemi překážkami. Ten, kdo se tedy nepostaví ve svém hospodářském oboru s perspektivou budoucnosti, ten může počítat jen s krátkým ekonomickým trváním.

Přes všechny překážky budou pro budoucnost znamenat přínos

• lidé s kompetencí jednat,
• vytváření prostorů pro soukromé hospodářství a
• nasměrování na zahraniční a mezinárodní činnost.

Naposledy aktualizováno:24.6.2003