Novinky zeměměřické knihovny č.1-2/2003
| Novinky zeměměřické knihovny č.1-2/2003 |
|
| KRAVCOVA, V.I. - LURJE, I.K. - MUDRJA, T.M. | VÚGTK 15 937 |
Kosmické monitorování vysychání Aralského jezera | |
| [Kosmičeskij monitoring usychanija Arala] | |
| Přeložil G. Karský (zkráceno). | |
| Zdiby: VÚGTK, 2003. - 2 s. | |
| In: Geod. i Kartogr. (rus.). - ISSN 0016-7126. - Č.10 (2002), s.46-52 : 2 tab., 2 obr. - Lit.9. | |
Tragický osud Aralského jezera (autoři píší "moře") stále poutá zájem geografů světa. Antropogenní omezení přítoku řek Amudarji a Syrdarji způsobilo prudké zhoršení přírodních a sociálně-ekonomických podmínek v jeho okolí. Tak v létech 1961–1989 bylo zjištěno snížení hladiny jezera o 14 m, plocha se zmenšila na polovinu a vodní objem asi na jednu třetinu, jezero se rozdělilo na dvě samostatné nádrže, Velké a Malé jezero, spojené jen úzkým průlivem.
Kazašský podnik leteckého snímkování s využitím fotografií z družic systému Resurs-F, pořízených v létech 1977, 1984 a 1989 vydal roku 1990 mapu Dynamika Aralského jezera v létech 1957-1989, s prognózou do r. 2000. V práci pokračovala katedra kartografie a geoinformatiky Geografické fakulty Moskevské univerzity. Využity byly snímky z let 1989, 1991, 1993, 1996, 1997, 1998 a 1999. Dále byl r. 2000 využit nový druh snímků z družice Resurs-O, skenerem s rozlišením 170 m a r. 2001 snímky z ruského modulu Mezinárodní kosmické stanice, digitální kamerou s rozlišením 50 m; jeden z těchto snímků je dán na obr. 1.
Jezero se rozdělilo na západní a východní část, vznikla dvě malá, prakticky oddělená jezera - vše je v nestabilním režimu. Dřívější ostrovy se změnily v poloostrov, vybíhající z jižního břehu jezera. Na obr. 2. je mapa znázorňující vývoj jeho pobřežní čáry v létech 1957-2001.
Pro kvantifikaci plošných změn byly využity programové balíky pro technologie GIS značky Idrisi ™ - je popsána jejich funkce a způsoby použití pro rastrové (ArcView™) a vektorové snímky (Mapinfo™); zvláště důležitá byla návaznost snímků z různých let. V tabulce 1 jsou uvedeny celkové plochy jezera z výpočtu v systémech Mapinfo a ArcView versus Corel Draw; rozdíly nepřekročily 1,7 %.
Tabulka 1| Rok | Plochy v km2 Aralského jezera vypočtené při zpracování snímků pomocí programů |
Rozdíl ploch S1–S2 |
||
| Idrisi – Mapinfo – ArcView S1 |
Idrisi – CorelDraw S2 |
km2 | % | |
| 1957 1961 1977 1984 1989 1991 1993 1996 1997 1998 1999 2000 2001 |
67152 66421 54933 47418 41507 36662 36032 31340 31242 29724 29306 26711 24151 |
66072 65736 54921 46686 40791 36188 35597 31006 30959 29459 28891 — — |
1080 685 12 732 716 474 435 334 283 265 415 — — |
1,5 1,0 0,02 1,5 1,7 1,3 1,2 1,1 0,9 0,9 1,4 — — |
Tabulka 2 obsahuje plochy jednotlivých částí, na které se Aralské jezero rozpadlo. Tučně (nepříliš zřetelně v originálu - a tudíž zde odlišně zvýrazněny jiným druhem písma) jsou v ní vyznačeny jednotli- vé reálně existující plochy v jednotlivých létech: z důvodů hydrologických studií byly na základě batymetrických údajů vymezeny hypotetické části rozděleného jezera i pro léta, kdy jednotlivé části neexistovaly, nebo neměly význam (jako celé Aralské jezero dnes).
Tabulka 2| Rok | Plochy v km2 | ||||
| Aralského jezera |
Velkého jezera |
Západní části |
Východní časti |
Malého jezera |
|
| 1957 1961 1977 1984 1989 1991 1993 1996 1997 1998 1999 2000 2001 |
67100 66400 54900 47400 41500 36600 36000 31300 31200 29700 29300 26700 24200 |
61200 60500 50600 43700 38400 33800 33000 28600 28100 26500 26300 23900 21400 |
— — — — 9400 8200 7900 7100 7000 6700 6500 6200 5700 |
— — — — 29000 25600 25100 21500 21100 19800 19800 17700 15700 |
5900 5900 4300 3700 3100 2800 3000 2700 3100 3200 3000 2800 2800 |
V létech 1999-2001 se plocha jezera zmenšovala o 2600 km2 / rok, tj. o 9 %. - Pro monitorování jezera se nyní využívají snímky ve viditelném a infračerveném světle z družice EOS (Earth Observing System) s rozlišením 250 m, což plně postačuje pro daný účel.