Novinky zeměměřické knihovny č.1-2/2000

Díky iniciativě prezidenta Clintona a jeho viceprezidenta Gora se stává informační společnost ústředním tématem dnešní doby. Jde o společný, celosvětový systém, zaměřený na zlepšení informatiky a vzájemné komunikace. Podstatné je, že v americké koncepci je zdůrazněna také prostorová infrastruktura dat, tedy infrastruktura pro geodety. Mezitím se objevují také programy pro podporu informační společnosti na evropské úrovni, nebo na národní nebo regionální úrovni. V Bavorsku se takový program nazývá "Bayern-online", dosažitelný na adrese: (www.bayern.de).

Sledujeme-li pouze technický rámec, je třeba se zmínit, že v posledních letech byla vyvinuta mezinárodní komunikační síť, souhrnně nazývaná Internet. Je založen na celé řadě informačních a komunikačních služeb, jako "file transfer protocol" (FTP), elektronické poště (e-mail) nebo světově rozířené pavučině (World Wide Web - www). Tento systém je označován prostřednictvím http (hypertext transfer protocol) a html (hypertext markup language), které jsou součástí synonyma Internet.

S použitím Internetu je přímo spojena otázka rychlosti, s jakou jsou geodata přenášena. V závislosti na charakteru sítě se rychlost přenosu pohybuje mezi 144 kB/vteřinu až po 30 až 100 MB/vteřinu. Základem Internetu je architektura klientského serveru. V roce 1995 pracovalo ve světě asi 60 000 serverů, zatímco dnes toto číslo nelze již určit (denně přibývá několik stovek). Výsledkem je, že ceny systému klesají. Internet je stále více využíván při obchodování, přičemž v tomto směru vzrostl počet uživatelů za poslední rok z 1,8 milionů na 2,8 milionů (není řečeno, zda v Německu či v Bavorsku - pozn. překl.). Největší přírůstek vykazují služby (reservace vlaku, letadla, hotelu, cest) a bankovnictví. Při nákupu zboží vzrostl počet kupujících online o 800 000, a zájem byl především o nosiče CD, knihy, oblečení, sportovní potřeby a software.

Již po léta vedené geoinformační systémy (GIS), jakož i údržba automatizovaného pozemkového katastru (ALK) i topografických informačních systémů (ATKIS) jsou základním úkolem měřických správ. Všeobecně se GIS sestává z hardwaru, softwaru a dat. Z hlediska informační technologie je to obecný informační systém, vybavený odpovídajícími struk turami pro správu geoinformací a metodami pro zpracování prostorově definovaných údajů. Z technického hlediska je třeba konstatovat, že na rozdíl od dřívější doby nehraje hardware ani software zvláštní roli. Standardní pracovní stanicí je PC a software nejnovější generace podporuje standardy informační technologie.

V současné době jsou geoinformační systémy využívány nejen v klasických oblastech jako topografie, kartografie, katastr, měřictví, ale také v energetice, telekomunikacích, ochraně životního prostředí, geologii, lesnictví apod. Zatímco v osmdesátých a na počátku devadesátých let se touto problematikou zabýval malý okruh expertů, je nyní situace podstatně změněná. V této souvislosti se říká, že geoinformační systémy stojí nyní na prahu mezi fází sběru dat a fází využívání dat.

Vývoj geoinformačních systémů v Internetu započal s přípravou skenovaných map, tedy s kartografií v Internetu. V následujícím kroku byly údaje dynamicky doplňovány dalšími symboly, jako hotely apod.

Taková technika umožňuje mnoha uživatelům jednoduchý přístup k základní zásobě dat. Pomocí browseru je pak možno provádět další vymezené funkce GIS, jako analýzy apod. Výsledky jsou pak ve formě vektorové nebo rastrové grafiky přeneseny na browser a tam vizualizovány. Používání této techniky ukázalo, že standardní browser není nic jiného než pracovní plocha pro vzdálený GIS. Na obrázku v textu je ukázán příklad pro pracovní obrazovku, používanou v Internetu/Intranetu a vybavenou obslužnými prvky pro zvětšování nebo zmenšování, pro posuny a vyvolání určitých tematických úrovní (ALK, elektřina, plyn, voda atd.), jakož i pro vyhledávání adres. Pro budoucnost se předpokládá, že bude GIS stále více integrován do Internetu a bude více využíváno jeho technologických možností.

Odpověď na původní otázku o možnostech GIS v informační společnosti spočívá v tom, že podle odhadů expertů 60% až 80% všech informací má prostorovou vazbu. Tento vztah není dán jen přímo, tj. souřadnicemi, ale také adresami, poštovními oblastmi, správními jednotkami a mnoha dalšími ukazateli. Pro objasnění je třeba dodat, že oněch 60-80% prostorových informací nemůže být v žádném případě označeno jako užití GIS. GIS je nutno považovat za účinný prostředek pro řešení úkolů a konečný uživatel nemusí vůbec vědět, že byl použit nějaký GIS. Někteří autoři to vyjadřují písemně takto "GIS".

V dalším lze ukázat některé příklady užití GIS pro všeobecné účely. Je to např. řešení otázky na silniční spojení mezi místem A do místa B. Dalším příkladem je navigace automobilu a další služby spo jené s provozem na silnici (objížďky apod.), které nabízí automobilový svaz ADAC pro své členy:
(www.ADAC.de)
Turistické informační systémy poskytují prostorové informace o hotelech, stanicích autobusů, dráhy apod. na adrese:
(http://service.magwien.gv.at)
Plánování činnosti ve volném čase, jako turistické tůry apod. si lze usnadnit pomocí adresy:
http://aGIS.bauv.unibw-muenchen.de/projekte/aida/
Procházky vitruálními městy nebo krajinou lze usku tečnit s pomocí GIS na adrese:
http://aGIS.bauv.unibw-muenchen.de/projekte/3dmap/
atd.

Pomocí Internetu je možno také vyhledávat vhodné pozemky pro výstavu, s případnými dodatečnými požadavky (poloha, dopravní spojení atd.), při silničních stavbách pak také polohu podzemních vedení pod ulicemi apod. V neposlední řadě bude možno využívat i systému varování před lavinovým nebezpečím. Uvedené údaje jsou jenom výběrem možností, který by mohl dále pokračovat. Současné geoinformační systémy nejsou jen doménou geodetů, ale mají velký celospolečenský význam.

Pro geoinformační systémy vzniká velká šance, aby vyšly z oblasti zeměměřictví a jiných odborných oblastí a staly se základním prvkem informační infrastruktury ve smyslu zdokonalení rámce pro informace a komunikaci. Tato příležitost musí být využita a lze ukázat ještě další příklady, jak tyto systémy mohou zlepšit informatiku a komunikaci. Mnohá data vykazují prostorový vztah a pro jejich smysluplné využití je třeba, aby tento vztah byl vzat v úvahu. Z čistě technického hlediska vykazují geoinformační systémy nezbytné předpoklady, aby se mohly stát nedílnou součástí informační společnosti. GIS může přispět i ke zlepšení komunikace mezi občanem a správou, jak ukazují některé pilotní projekty. Je to např. snížení počtu úředních návštěv, které musí vykonat pro určitý účel občan. Toho lze totiž dosahnout důsledným nasazením GIS a využitím sítě Internet/Intranet.

Geoinformační systémy mají dnes velký význam v mnoha oblastech. Přes všechny tyto vlastnosti však nebyly zeměměřictvím využity všechny možnosti prezentace např. v politice a společnosti. V pojednání bylo však ukázáno, že GIS se stává standardním prostředkem v rámci informační společnosti. Zde pak je, v návaznosti na předstih v USA, žádoucí politická iniciativa ke zlepšení národní infrastruktury geodat.