Novinky zeměměřické knihovny č.1-2/2000

Tyto země se budou muset přizpůsobit změněným požadavkům a stanovit priority tak, aby využily co nejlépe omezené zdroje. Potřebují vyhledat a ovlivnit politiky tak, aby podporovali přínosy dobré správy pozemků. Budou muset být flexibilní a citliví k vyvíjejícím se potřebám uživatelů z veřejného i soukromého sektoru, jako urychlení transakcí s nemovitostmi a aktuálností záznamů o zemědělské produkci.

1. Východní Evropa : Pozemková reforma v devadesátých letech

Tyto země jsou s tzv. ekonomikou v přechodu, což znamená přechod od centrálně plánované a řízené ekonomiky k demokratické ekonomice založené na trhu. Jako součást systému příkazů a kontroly, dřívější socialistické vlády často znárodnily všechnu nebo většinu půdy a násilně odebraly vlastnická práva (a v mnoha případech rovněž i užívání) jednotlivcům i organizacím, a to bez jakékoliv adekvátní náhrady. Politické změny před deseti lety byly doprovázeny vlnou očekávání, že vlastnická práva budou vrácena původním vlastníkům nebo jejich dědicům. Zpočátku byl důraz kladen na zemědělskou půdu. Právě tady totiž státem vytvářené družstevní farmy byly symbolem socialistické moci. Právě na mnoha tisících hektarů zemědělské půdy bylo vidět důkazy, jak práva byla odebrána a nyní je třeba je navrátit.

Byla potřebná nová leGISlativa, která by vnesla řád do restitučního procesu a dala právní základ vlastnictví, poskytla procedurální pravidla restituce práv a vlastnictví. Mimo jiné musela nově vytvářená leGISlativa vyhovovat nové ústavě a nebyl dostatek času na vypracování zcela perfektních a efektivních způsobů restituce vlastnických práv. Postupy byly zákonitě rámcové a byrokratické. V každém případě šlo o řešení bez dřívějších zkušeností a byl zde problém, jak vyvážit protikladné požadavky:

• spravedlnosti při restituci zákonných práv bývalých vlastníků nebo jejich právních nástupců a
• výkonnosti uplatněním změn řádným, pragmatickým a přijatelným způsobem.

Ve většině zemí bylo dosaženo určitého pokroku během této dekády, i když byl často pomalejší, než se očekávalo. Přesto je soukromé vlastnictví půdy ve většině zemí dnes běžné.

Všude existuje nějaký způsob restituce a není překvapující, že pokrok restitucí se mezi různými zeměmi velmi liší. Činnost pozemkové administrativy bude pravděpodobně po nějaký čas ještě pokračovat.

3. Pozemková reforma v novém tisíciletí

Přistoupení k EU

Tyto země musí splnit široký okruh specifických přístupových podmínek, které se liší země od země. U zemí "první vlny" tyto podmínky zahrnují například:

• Urychlení pozemkové reformy (Estonsko)
• Zavedení slučitelné politiky zemědělského vývoje (Polsko)
• Vyjasnění zákonů o vlastnictví (Slovinsko)

Jasnou podmínkou pokroku v těchto otázkách je dobrý systém půdní administrativy. Evropská komise začala vyvíjet tlak na žadatelské země, pokud jejich reformy nejsou považovány za uspokojivé pro přijetí, aby splnily vstupní podmínky. Například, rozpočet PHARE Polska byl krácen o 16%; hlavním důvodem byla skutečnost, že polská vláda nezajistila základní přípravu pro různé navržené projekty. Zcela jasně, pokud by se připojení k EU mělo uskutečnit, musí být podmínky vstupu splněny. Dobrá pozemková administrativa je přitom klíčem k dosažení tohoto cíle.

Společná zemědělská politika EU (EU Common Agriculture Policy - CAP)

Společná zemědělská politika EU představuje ve svém důsledku přibližně polovinu rozpočtových nákladů EU. Za stávajících podmínek by rozšíření EU do střední Evropy zahrnovalo nepřijatelný nárůst rozpočtu EU. Je proto vyvíjen tlak na přistupující země, aby snížily zemědělskou produkci, aby tak členství bylo možno dosáhnout s minimálními ná roky na rozpočet EU. Pro země s nejvyšší závislostí na zemědělství (viz tabulka na další stránce) tak budou rozhodující vstupní kritéria v této oblasti nejdůležitějšími. Pravděpodobně budou zahrnovat:

• Podstatnější změny struktury zemědělství v těchto zemích. To by mohlo dobře vést k menšímu počtu větších farem založených na konsolidaci existující držby.
• Jasná znalost produkce na úrovni farem a parcel, jak pro vstupní jednání, tak pro získání jakýchkoliv dotací, musí být dostupná členům. Farmáři, kteří budou chtít získat dotace na úrodu, budou musit mít mapu své farmy znázorňující parcely, aby tak byly zobrazeny produkční plochy.

Role půdní administrativy tak bude opět životně důležitá pro zavedení reformy, a to jak pro restruk turalizaci, tak pro monitorování produkce.

Ekonomický růst a zahraniční investice

Tyto ekonomiky tak budou potřebovat k financování dlouhodobého růstu vzrůstající množství přímých zahraničních investic (foreign direct investment - FDI). Investoři obvykle potřebují v nějaké formě nemovitosti, např. pro stavbu továren nebo umístění kanceláří.

U nemovitostí musí být zajištěn bezpečný nájem, nebo společnosti budou považovat investici jako příliš riskantní. "Existuje několik faktorů, které mají dopad na tok investic do nemovitostí, včetně restrikcí ve vlastnictví k půdě a stupně dispozic, které mohou zahraniční investoři se svými nemovitostmi provádět".

Městský versus zemědělský rozvoj

Tak z důvodů nezbytnosti a ekonomické reality se bude pravděpodobně ekonomický rozvoj soustřeďovat do městských oblastí. Městské oblasti mají největší potenciál pro tvorbu bohatství a budou místem, kde se bude uskutečňovat nejvíce investic. Investice budou vyšší tam, kde bude nižší riziko a investoři budou ujištěni, že práva k nemovitostem, kde je situován obchod, jsou bezpečná práva. Pozemková reforma v městských oblastech však byla ve srovnání se zemědělskými oblastmi v minulé dekádě poněkud opomíjena. Pro vytvoření maximálního potenciálu pro investice je třeba otázky práv k pozemkům vyřešit. Pozemková reforma v městských oblastech je tak jedním z klíčových faktorů vedoucích k ekonomickému růstu.

4. Dobrá pozemková administrativa

• Systém reGIStrace pozemků se zdravým právním základem pro záznamy a aktualizaci přesných údajů o vlastnictví, který poskytuje určitost a bezpečnost držby.
• Pohotové a přesné záznamy a zajišťování informací za rozumnou cenu.
• Vedení takových druhů informací, které uživatelé potřebují.
• Využívání příslušné moderní technologie, jako nástroje ke splnění těchto potřeb.

Výše uvedené je nekontroverzní. Ale v mnoha ekonomikách v přechodu jsou stále hledány jiné cesty ještě před tím, než je těchto základních požadavků dosaženo. Je životně důležité, aby úsilí bylo koncentrováno na vytřídění těchto záležitostí, protože jsou fundamentální pro cokoliv dalšího. Jistě existuje řada dalších otázek, které jsou také důležité, ale mohou být zatím snadno odloženy.

• Důležitost trhu s nemovitostmi v ekonomickém rozvoji zemí v přechodu a role pozemkové správy v rozvoji trhu s nemovitostmi. Půda a nemovitosti jsou vždy nejcennějším majetkem každé země a je proto důležité, aby pozemková administrativa si byla vědoma své role v podpoře rozvoje a operativnosti trhu s nemovitostmi.
• Pozornost institucionálním otázkám a řízení. Je často kladen přehnaný důraz na technické záležitosti, například na vývoj databází nebo instalaci moderního technického vybavení. Toto vybavení je sice důležité, ale pro využití možných přínosů technického rozvoje je nezbytné dobré řízení využití zdrojů (včetně lidí) a pozornost účelnému zapojení do ostatních organizačních struktur.
• Rozvoj technických systémů. Tyto jsou často zbytečně příliš sofistikované a zaměřené více na plné využití technologií než na využití pro splnění potřeb uživatelů. Například, moderní software se stává soustavně složitější a je schopen provádět více komplexních operací. To však neznamená, že správci nemovitostí potřebují ve skutečnosti soustavně a plně využívat možné komplexnosti.
• Přiměřené standardy (např. při katastrálním měření) pro reGIStraci nemovitostí. Přehnaný důraz na vysoké standardy často zvyšuje náklady na založení a vedení systému. Třebaže je vysoká přesnost měření dnes mnohem snáze dosažitelná, měření se velmi často musí přizpůsobovat starším a méně přesným výsledkům. Svádí to k závěrům, že starší měření jsou méněcenná a nevhodná pro moderní potřeby.
• Sběr informací spotřebovává cenné zdroje jak v oblasti jejich pořízení, tak při jejich aktualizaci. Přesto může být sbírání relativně nevýznamných informací problémem zemí v přechodu, kde druhy sbíraných informací mohou být ještě stále určovány tím, co se sbíralo v dobách bývalého socialistického režimu. Sběr informací byl v socialistické éře endemický (zřejmě ve smyslu unikátnosti omezené jen na určitou oblast). Co často chybí v současných reformách, je reforma typu sbíraných informací, tj. rozlišování mezi tím, co je skutečně nezbytné a tím, co by bylo "jenom hezké vědět".
• Poskytování informací může být věnováno často málo pozornosti ve srovnání s jejich sběrem, což na druhé straně snižuje příjmy za poskytování informací (a tím i dostupné prostředky potřebné pro zdokonalování systému). Účelem sběru informací je totiž jejich poskytování uživatelům, kteří je budou stále víc a víc očekávat, rychleji a v různých formách, např. digitálně nebo přes Internet.

5. Pozemková správa v novém tisíciletí

Pokračování změn

Pružnost

Bilance potřeb a zdrojů

Role aktivního marketingu

Ale správci nemovitostí musí být aktivní. Hrají životně důležitou roli v přesvědčování ostatních o důležitosti a přínosech dobré pozemkové administrativy. Je na správcích nemovitostí, prodat přínos dobré pozemkové správy, i když je to snad role, která mnohým z nich přirozeně nesedí. Musí se dostat do postavení těch, jejichž služby jsou určeny k tomu, aby sloužily, a ptát se, jak a zda naplňují potřeby uživatelů.

Ovlivňování tvůrců politiky

Nikdy není nedostatek požadavků na peníze od vlády a všechny vlády mají peněz málo (jen je požádejte!). Požadavky na vyšší prostředky budou pravděpodobně mnohem příznivěji přijaty, jestliže je možno prokázat, že dosud provedená práce již měla přímé přínosy ekonomice. Snad nejlepší je soustředit se na způsoby, jak vytvořit vyšší příjem a omezit stávající náklady.

6. Závěr

V příštím tisíciletí bude muset pozemková správa lépe reagovat na změny, ke kterým dochází ve společnosti, pokud si chce jen podržet nebo dokonce zdokonalit svou roli ve světě. Bude to vyžadovat flexibilní přístup k existujícím metodám. Bude muset aktivně prosazovat svou roli a schopnosti a zejména jejich přínos ekonomickému rozvoji, kterému mohou napomoci.