Novinky zeměměřické knihovny č. 1/2007

Klíčová slova: geografické informace, trojrozměrná topografická data, celoživotní vzdělávání

Shrnutí: Zatímco ještě před dvěma desetiletími se většina prostorových dat předváděla na papírových mapách, nyní prostřednictvím Google Earth dostáváme mapy a trojrozměrná topografická data na naši obrazovku. Zatímco přesné určování polohy bývalo profesionální pýchou geodetů, nyní takové služby uspokojují na základě GPS spotřebitelské výrobky. Tato revoluce v technologickém vývoji a požadavky na informace nutí odborníky k celoživotnímu učení.

Celoživotní vzdělávání není zapotřebí jen odborníkům, ale i jejich organizacím. Ty jsou ve stálém napětí, aby se vyrovnaly s nepřetržitě se měnícím prostředím. Mění se úloha vlád, dochází ke globalizaci ekonomiky a poskytování služeb, je třeba se vyrovnat s procesy v celosvětovém měřítku a se stále se zrychlujícím technologickým vývojem. To všechno má vliv na geoinformační společnost,  jakož i na jakýkoliv další obor společnosti.

Vlády mají zajisté svou regulační úlohu co do poskytování informací, ale mají být poskytovateli či dokonce tvůrci informací? Snad by měly pouze usnadnit vývoj infrastruktury, s jejíž pomocí se získávají geografické informace. Víme však, že vlády nemají jen regulační úlohu, že mají samy přímý zájem na využití informací. Zde sehrávají vlády významnou úlohu ve vztahu k mezinárodním agenturám a smlouvám pro udržitelný rozvoj naší planety. Geografické informace jsou předpokladem pro dobré vládnutí na všech úrovních tohoto celku.

Geografické informace pro společnost: Prostoročasové informace vytváří a užívají organizace při správě životního prostředí a jeho zdrojů. Sledují a pečují o přírodní a lidmi vytvářené pochody mající geoprostorová hlediska vztahující se k výstavbě měst, udržitelnému využití pozemků, jejich držbě atd. Státní správa a celá občanská společnost se zapojuje do sledování, rozborů, pochopení a ovládání těchto postupů. Spojení pozorování Země, geografických informací, udržitelnosti a bezpečnosti se ukazuje také jako Evropský program pro globální sledování pro životní prostředí a bezpečnost, což je evropský příspěvek Globálnímu systému sledování Země (Global Earth Observation System of Systems = GEOSS), který se má do deseti let plně zavést.

Dynamika reálného světa: Sektor geografických informací bude mít co do činění se skutečností pozorovanou Friedmanem, že totiž žijeme ve světě, kde služby a poskytování služeb se děje v rámci globalizované úpravy. Tuto skutečnost bude muset uznat i národní geoinformační průmysl a podle toho uspořádat svou úlohu a určení. Vývoj prostorových databází od 2D k 2,2D a 3D umožní nové druhy znázornění prostorových celků a umožní cestovat prostorem a časem.

Náměty pro diskusi: Třeba mít na paměti, že vládnutí znamená též rozhodování na různých úrovních, tj. místních, oblastních, státních, nadnárodních a dokonce i celosvětových. Dynamika našeho životního prostředí se vytváří vzájemným působením geograficko prostorových jevů na různé úrovni:

• záplavy Dolního Porýní hlavně vznikají změnami využívání údolí Horního Rýna, výsledku politiky rozvoje posledních desetiletí,
• snížení zemědělských podpor na severu může vyvolat změny pro výrobce v jižní části, ti se více podílejí na globálním trhu, třeba být obezřelý na rostoucí tlak na okrajové výrobní systémy, které mohou nevhodně působit na snahy o udržitelnost růstu,
• vývoj ve využívání městských pozemků lze chápat ve spojitosti s urbanizačními postupy při měnících se národních a kontinentálních hospodářských podmínkách, které způsobují vylidňování venkova, městské změny též vznikají mezikontinentální migrací,
• minerální naleziště v oblastních nebo kontinentálních geologických útvarech, jejichž počátek lze řádně pochopit pouze v souvislosti s procesy, které formovaly současné.

Tyto příklady ukazují na složitost problémových oblastí, v nichž geografické informace sehrávají svou úlohu.

Dopad na vědu o geografických informacích: Poskytování geografických informací vyžaduje znalosti technologie, senzorových systémů, informační technologie a získávání dat, pořizování informací  a řízení. Stejně důležité je pochopení prostorových procesů při upřesňování informačních potřeb pro další sledování a řízení.

Institucionální hlediska: Možnosti, které má moderní technologie, nové pojetí úlohy vlád a vyvíjející se nová globální ekonomie  budou mít zásadní dopad na další vývoj národních infrastruktur geografických dat. S tím vzniká nová činnost poskytovatelů geografických informací a jejich nové přístupy. Podle Georgiadou a Groota je cílem předem připravit odborníky a zajistit jejich umístění v systému.

Webové stránky: http://www.itc.nl/earthobservations.org/docs/10-Year%20Implementation%20Plan.pdf

Martien Molenaar získal svůj doktorát geodezie na Delftské technické universitě. 1973 - 1983 přednášel na mezinárodním školicím středisku (International ITC) a pak působil od 1983 do 1996 jako profesor pro GIS a dálkový průzkum na Wageningen Agricultural University. V roce 1996 se vrátil na ITC jako řádný profesor a od roku 2001 byl jejím rektorem. Zúčastnil se mezinárodních projektů a působil jako poradce v mnohých zemích. Profesor Molenaar publikoval více než 170 vědeckých prací z geodezie, fotogrammetrie, modelování prostorových dat, dálkového průzkumu a GIS.

E-mail: molenaar@itc.nl